banner

Stavaři v Plzni prorazili nejdelší železniční tunel v Česku

Stavaři v sobotu prorazili poslední desítky centimetrů zeminy ve druhém tubusu budoucího nejdelšího železničního tunelu v Česku. Tunel bude hlavní částí nové dvojkolejné tratě z Rokycan do Plzně. Vlaky by jím měly jezdit od konce roku 2018, a to rychlostí až 160 kilometrů v hodině. Cesta se zkrátí o devět minut.

Řezný štít 115 metrů dlouhého a 1800 tun těžkého razicího stroje Viktoria poprvé vykoukl na povrch v Plzni-Doubravce ze severního hloubeného tubusu před deseti dny, přesně rok poté, co se u Ejpovic zavrtal do země. V sobotu se prokousal poslední částí částečně odtěženého svahu a zbořil tak graffiti malbu, která čelo zdobila. Podívat se přišly stovky lidí.

Stavaře překvapila tvrdá hornina

Jižní tubus o délce 4,1 kilometru se razil 16 měsíců do loňského června. Ražba severního tubusu, který je ještě o 33 metrů delší, trvala o čtyři měsíce méně. „Věděli jsme, co nás čeká. Na základě zkušeností z jižního tunelu tak ražba toho severního proběhla bez větších problémů. Jediné, co nás potrápilo, byla spousta spodní vody,“ uvedl vedoucí ražeb společnosti Metrostav Štefan Ivor. Přesto stavaře překvapila tvrdá hornina.

„Nepočítali jsme, že budou spility (magmatické horniny). Objevily se, i když v jižním tunelu nebyly,“ vysvětluje Štefan Ivor. Stavební práce pokračují budováním spojovacích chodeb obou částí tunelu. Pak se bude pokládat dno a na něj chodníky a železniční svršek. Stavba se oproti předpokladům prodraží o miliardu korun.

„V současné době po posledním změnovém listu jsou náklady 4,8 miliardy, ale pravděpodobně to ještě není konečná částka, protože experti vyčíslují ještě další vícenáklady náročné stavby,“ uvedl Pavel Surý, generální ředitel Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), která je investorem akce. Vyšší náklady vznikly zejména kvůli horším geologickým podmínkám. Často se musely měnit disky razicího stroje, neboť se rychle obrušovaly.

Konkurence autobusové dopravy

„Je to tunel, který výrazně urychlí cestu z Prahy do Plzně, a je to bohužel poslední tunelářská práce, která je nachystána,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok (ANO). Rád by proto co nejrychleji pracoval na přípravě tunelu z pražského hlavního nádraží do Berouna. Cestování vlakem by se ještě výrazněji zrychlilo. „Jsem přesvědčen, že to bude velká konkurence autobusové dopravy,“ dodal ministr.

Řezná hlava o průměru 9,9 metru měla za minutu od 1,5 do 4,2 otáčky. Na hlavě je 55 řezných disků. Kdyby se spočítala celková dráha, kterou disky dohromady urazily, vydalo by to v obou tunelech dohromady na cestu ze Země na Měsíc a zpět, uvedl Ivor.

Razicí štít se úsekem mezi Kyšicemi a Plzní-Doubravkou posunoval vpřed rychlostí od pěti do 30 milimetrů za minutu. Největší denní postup byl o 38 metrů. Tunel je od sedmi do 70 metrů pod povrchem země, vede například pod vrchem Chlum. Tubusy jsou od sebe vzdálené deset až 35 metrů. Z obou se vytěžilo 600 tisíc metrů krychlových zeminy.

Čtěte více

Publikované v: Regionální        Sdílet

banner

Zanechat vzkaz