banner

Rusové v Sýrii: Veřejné tajemství, které má Putinovi pomoct vyhrát volby

Úterní havárie bombardéru v Sýrii oživila otázku ruských ztrát v protahujícím se konfliktu. Moskva údaje o obětech ani skutečný počet svých sil v Sýrii nezveřejňuje. Od začátku intervence po boku syrské vlády před dvěma lety ale obojí narůstá, stejně jako ruský vliv na Blízkém východě.

V září 2015 ruské letectvo syrského prezidenta Bašára Asada zachránilo. Právě díky ruskému zásahu se zastavil postup povstalců na západě země. Nehledě na vysoké civilní ztráty mohly vládní síly zahájit protiútok.

Původně krátkodobá intervence se ale protáhla do třetího roku. Počet ruských vojáků v Sýrii se dnes odhaduje na čtyři až pět tisíc. Letadel, tanků a raketových systémů jsou desítky. Přísně utajovaný počet mrtvých přesáhl číslo čtyřicet.

„K prezidentským volbám příští rok by Putin rád nastoupil jako vítěz v Sýrii. Ne jako poražený. Proto se snaží za co nejnižší cenu dosáhnout svého cíle,“ míní bývalý izraelský velvyslanec v Moskvě Zvi Magen.

Proto nejsou vojáci v Sýrii jedinými Rusy ve zbrani. Tajuplné žoldácké armády pod názvem Slovanské síly a Wagnerův prapor se zúčastnily několika těžkých bitev, například o města Palmýra nebo Dajr-az Zaur. V jejich řadách bojují ruští veteráni i účastníci války na východní Ukrajině. Dva zajatí Rusové na videu Islámského státu jsou nejspíš žoldáci nasazovaní v boji namísto ruských vojáků. Jejich počet se odhaduje na tři nebo čtyři tisíce, jejich ztráty kolem stovky.

Jak informuje zahraniční zpravodaj ČT na Blízkém východě Jakub Szántó, přes účast v řadě místních konfliktů v minulých desetiletích mají ruští vojáci na Blízkém východě jediný pomník, a to v izraelském městě Netanja. Je ale věnovaný obětem druhé světové války.

Ruské sňatky z rozumu 

Podpora syrského prezidenta je pro Rusko také možností předvést v ostrém nasazení svou nejnovější vojenskou techniku. Jako zatím poslední o ni projevila zájem Saudská Arábie. Chce systém protivzdušné obrany S-400 za tři miliardy dolarů. I když v tomto případě jde podle pozorovatelů víc o politiku než vyzbrojování.

„Cílem krále bylo pokusit se narušit vztahy Moskvy a Teheránu. Zařídit, aby sunnitské monarchie byly v očích Putina daleko atraktivnější,“ komentuje Alexandr Šumilin z Centra analýz blízkovýchodních konfliktů.

Podle Moskvy jde krizi vyřešit jen diplomaticky. Díky bližším vztahům s Rijádem by se mohla odblokovat mírová jednání. Saudská Arábie má totiž značný vliv na sunnitskou protiasadovskou opozici, která rozhovory o budoucnosti Sýrie blokuje.

Další spojenectví z rozumu Rusko uzavřelo s jinou regionální mocností, Tureckem, které také na bojišti podporuje protiasadovské síly. „S důležitým aktérem konfliktu, Spojenými státy, se ale Kremlu stále společný postup dojednat nedaří,“ uvádí zahraniční zpravodaj ČT v Moskvě David Miřejovský.

Čtěte více

Publikované v: Svět        Sdílet

banner

Zanechat vzkaz