banner

Putim už třikrát zatopila voda. Nikdo ale neví, jak povodeň zastavit

Patnáct let po katastrofálních povodních bylo na jihu Čech ve znamení výstavby opatření proti opakování záplav. Přesto ale existují města, která jsou před velkou vodou stále bezbranná. Jedním z nich je Putim u řeky Blanice, kam se záplavy vracejí opakovaně. Město totiž proti velké vodě nijak ochránit nejde.

Putim zasáhla povodeň za posledních jedenáct let už nejméně třikrát. Nejhorší byly roky 2002, 2009 a 2013. Putimští ale musí počítat s tím, že záplavám nedokáží nijak čelit. Obec, kraj i Povodí Vltavy si nechaly vypracovat řadu studií. Řešení ale zatím nikdo neobjevil.

„Zkoušeli jsme výpočtově všechno možné. Nic rozumného se s tím ale bohužel dělat nedá,“ řekl ČT ředitel závodu Horní Vltava Zdeněk Zídek. „Existoval návrh, že bychom kolem nejvíce zranitelné lokality vystavěli protipovodňovou zeď. Ale podloží je pískové a velmi propustné a voda se tak dokáže protlačit spodem,“ dodal starosta obce Petr Matouš (ČSSD).

Voda z Blanice i Otavy

Situaci Putimi komplikuje i její poloha. Obec se nachází těsně před místem, kde se Blanice vlévá do Otavy. A tak se do Putimi při povodních žene voda ze dvou stran. Jedna míří po proudu Blanice a druhá se vrací z přeplněné Otavy.

V roce 2002 zatopila voda padesát domů a jeden člověk zemřel. Hladina řeky tehdy vystoupala do výšky pět a půl metru. Podle starosty to byl pro obyvatele šok, a to nejen kvůli vzniklým škodám: „Poslední povodně v obci byly někdy v 50. letech. Lidé netušili, že by něco takového mohlo přijít.“

Voda se do opravené obce vrátila v roce 2005, ale v menší síle. Ničivý byl ovšem rok 2009 a také 2013, kdy byla Putim dokonce nejpostiženější obcí v kraji. „Všechno ale mělo o něco lepší průběh v tom, že lidé už počítali s tím, že voda přijde. Přece jenom vzpomínky z roku 2002 byly živé,“ dodal starosta.

Obec se ale z ničivých následků vždy dostala. Podle Matouše na tom má zásluhu i řada lidí z okolních obcí nebo jiných koutů republiky: „Jde o hasiče nebo spoustu dobrovolníků, kteří nám nezištně pomáhají. Jim jsme vděčni za to, že se vždycky po čase vrátíme k normálnímu životu.“

Dům u řeky nechce opustit ani Jiří Kozák, kterého vyplavila voda pokaždé. Opravy ho sice stály už statisíce, žije ale u vody a žít tu chce i dál. U domu má dál i zoopark, který v roce 2013 musel evakuovat. Klokani tehdy našli útočiště na faře, hadi v obecním sále. Dnes má zvířat víc a otevřeno denně pro každého. 

Čtěte více

Publikované v: Regionální        Sdílet

banner

Zanechat vzkaz