banner

Obchodní dohoda s Kanadou prošla. Přežila hádky o másle, totalitě i drátěném plotě

Sněmovna dala souhlas s ratifikací hospodářské a obchodní dohody CETA mezi EU, jejími členskými státy a Kanadou. Odstraňuje většinu cel a průmyslových poplatků, které omezují obchodování mezi unijními zeměmi a Kanadou. Má také pomoci k většímu uplatnění českých podnikatelů na kanadském trhu. Evropský parlament dohodu schválil v polovině února, Senát ji schválil v dubnu.

Ve Sněmově dohodu kritizovali hlavně poslanci KSČM a přednášeli k ní rozsáhlé kritické projevy. Ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) naopak dohodu hájil. Podle něj je výsledek vyjednávání o dohodě pro Česko příznivý. Dohoda podpoří český export a otevírá českým firmám přístup k veřejným zakázkám na federální i obecní úrovni v Kanadě, argumentoval.

Pro dohodu nakonec hlasovalo 85 ze 132 přítomných poslanců. Proti ratifikaci byli hlavně komunisté. K nim se přidali dva sociální demokraté, čtyři poslanci klubu ANO a čtyři nezařazení poslanci.

CETA by podle odhadů expertů mohla přinést nárůst obchodní výměny mezi EU a Kanadou až o pětinu. Unie odhaduje, že aplikace smlouvy by měla znamenat růst vzájemné obchodní výměny až o 324 miliard korun ročně, má také podpořit hospodářský růst a pomoci vytvářet nová pracovní místa. Kritici ale tvrdí, že může ohrozit tisíce pracovních míst, což však podle unijních expertů vyvrací několik nezávislých studií.

Kvůli banánům není potřeba chodit 1. máje na Letnou a másla je dost. I o tom se debatovalo

V Česku debatu k dohodě CETA doprovázeli ve Sněmovně spory a pestré výměny názorů, kdy výhrady měli hlavně komunisté. Předseda KSČM Vojtěch Filip poukazoval mimo jiné na rizika pro ochranu spotřebitele, ovšem  na jeho vystoupení reagoval ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), který ho označil za předsedu strany, která ze země udělala kolonii Sovětského svazu.

Filipovi vadí dohoda CETA hlavně proto, že podle něho nedosahuje standardů pro ochranu spotřebitele, které v Česku platí od roku 1992. Česko podle šéfa komunistů uzavírá smlouvu, která je s těmito standardy v rozporu a která nenaplňuje žádný ze standardů, na který byli občané zvyklí. „Četli jste tu smlouvu? Je vám jasné, co v ní je?“ ptal se Filip poslanců. Dohodu nazval kšeftem, který ponižuje občany a odebírá jim právo na zdravé potraviny. „Mám zájem chránit občana České republiky před tím, aby nejedl jedovaté potraviny,“ prohlásil.

Na Filipa reagoval ministr financí Ivan Pilný (ANO), který řekl, že nemá smysl opakovat logické důvody, proč je tato smlouva výhodná pro české firmy, podnikatele i celou Českou republiku, protože ve Sněmovně je menšina, která tyto argumenty neposlouchá. Pilný uvedl, že kdyby nebyla poslanecká imunita, některé věci, které Filip řekl, by mohly zajímat orgány činné v trestním řízení.

Ministr Herman o Filipově projevu řekl, že poslanci vyslechli klasickou protizápadní propagandu předsedy komunistické strany, která mohla být naplněním politického školení mužstva před 35 lety. Filipovi vyčetl, že mluví o suverenitě Česka, a vyčetl mu takzvaný zvací dopis z roku 1968, který sloužil jako záminka pro tehdejší okupaci vojsky Varšavské smlouvy.

Na Hermana reagoval například předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik. Řekl mimo jiné, že komunisté nejsou ti, kteří dráždí hada bosou nohou kontakty se sudetskými Němci. „My jsme ti, kteří se snažíme sloužit lidu České republiky,“ prohlásil. Poslanec KSČM Stanislav Mackovík Hermanovi vzkázal, že toto není schůze sudetoněmeckého landsmanšaftu.

Rozprava se pak stočila například k otázce dostatku banánů nebo másla na pultech. Ivan Gabal (KDU-ČSL) poznamenal, že Česko se nyní pohybuje v klubu zemí na velmi slušné úrovni, kde „nikdo nemusí chodit na 1. máje na Letnou, aby viděl banány“. Komunisté na to reagovali argumenty, že nyní občané stojí fronty na drahé máslo.

Na to reagoval předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Nezbylo než učinit pokus. Vyběhl jsem ven a v prvním kvelbu, na mou duši, bez jakéhokoli čekání, byl jsem první na řadě, jsem bez problémů koupil máslo. Pane předsedo (Kováčiku), prostřednictvím pana předsedajícího, až si budou zase soudružky stěžovat, že stály frontu, ať přijmou dar od Kalouska, to jim bude jistě obzvlášť chutnat,“ informoval od řečnického pultu a daroval Kováčikovi zakoupené máslo. Kováčik však poukázal na to, že chybí údaj o obsahu mléčného tuku, a máslo tak neodpovídá tuzemským požadavkům.

Někeré argumenty doktor Plzáka jsou podle ministra Pilného blábolem

Výhrady zazněly i od poslanců z klubu ANO. Poslanec Pavel Plzák v souvislosti se smlouvou varoval například před zřízením zvláštního investičního soudu, který bude řešit spory mezi firmami a státy. Podotkl, že firmy budou moci státy žalovat i za poškození oprávněných očekávání, ale závazky investorů by přes tento soud vymahatelné nebyly.

„Myslím, že toto je opravdu nebezpečné,“ řekl Plzák. Poslanec ANO poukazoval rovněž na to, že určité kategorie pracujících se budou moci pohybovat mezi EU a Kanadou bez toho, že by prošli obvyklým imigračním procesem. Stát by podle něho nemohl regulovat jejich příliv ani do oblastí s vysokou nezaměstnaností.

Podpořil ho jeho stranický kolega Bohuslav Chalupa, protože nikdo podle něho není schopen vysvětlit dopady smlouvy. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) kritiku odmítl a lékaři Plzákovi vzkázal, aby se držel svého kopyta. Některé jeho argumenty označil za „blábol“. „Bylo by dobře, aby se aspoň někteří poslanci, a to určitě platí na mého kolegu pana doktora Plzáka, platí: ševče, drž se svého kopyta,“ řekl Pilný.

Plzák se ale nedal a poděkoval „milému kolegovi, ministru financí, že mě vrátil zpátky na zem, že vlastně svůj mozek mohu používat pouze pro věci, které se týkají zdravotnictví“. Čekal prý objasnění svých otázek, ale bylo mu řečeno, že nic slyšet nepotřebuje a že tomu nerozumí.

Dohoda má začít fungovat provizorně již 21. září

Vláda v důvodové zprávě uvádí, že konečná podoba dohody odráží české priority v nejvyšší možné míře. Po uplynutí přechodných období se budou průmyslové položky vyvážet bezcelně, u zemědělských a potravinářských komodit odstraní Kanada až 94 procent cel.

Dohoda má začít provizorně fungovat 21. září. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker oznámil, že se na tomto datu dohodl s kanadským premiérem Justinem Trudeauem.

Parlament již dříve schválil také druhou z dohod mezi EU a Kanadou, a to dohodu o strategickém partnerství. Tato dohoda upravuje například společný postup v boji proti terorismu, proti šíření zbraní hromadného ničení nebo praní špinavých peněz.

Čtěte více

Publikované v: Svět        Sdílet

banner

Zanechat vzkaz