banner

Na světě hladoví 11 procent lidí, podíl vzrostl poprvé za více než dekádu

Počet lidí trpících hladem loni činil 815 milionů, což je 11 procent světové populace. Číslo vzrostlo poprvé za více než deset let, upozorňuje agentura Reuters. Na vině jsou války, ale i změna klimatu či špatná ekonomická situace, uvádí OSN.

Asi 489 milionů hladovějících lidí žije v zemích zasažených válkami. „Během uplynulého desetiletí se počet konfliktů dramaticky zvýšil a zkomplikoval,“ uvedli šéfové pěti agentur OSN v tiskové zprávě o stavu potravinové bezpečnosti a výživy ve světě.

Podle nich poplašné signály nelze ignorovat – při tomto trendu svět nedosáhne cíle, kterým je vymýtit hladomor a podvýživu po celé planetě do roku 2030. Hladomor postihl počátkem roku části jižního Súdánu a existuje velké riziko, že se tam vrátí. Víc lidí může trpět hlady i v Nigérii, Somálsku a Jemenu.

Podíl podvyživených dětí přitom mezi lety 2015 až 2016 klesl celosvětově z 29,5 procenta na 22,9 procenta. Nyní trpí hladem 155 milionů dětí mladších pěti let, podle agentur OSN ale není proces dost rychlý. 

Zprávu vypracovala Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), Mezinárodní fond pro rozvoj zemědělství (IFAD), Dětský fond OSN (UNICEF), Světový potravinový program (WFP) a Světová zdravotnická organizace (WHO).

Nejvíc osob hladoví v Asii (520 milionů), Afrika drží smutné prvenství, pokud jde o procento populace (20 procent). Vedle válečných konfliktů či útoků místních islamistických skupin přispívají ke zhoršování situace rovněž sucho či povodně, které jsou zčásti spojeny s klimatickým jevem El Niňo.

Problém představuje pro řadu států včetně Venezuely klesající cena ropy, na níž je ekonomika země závislá.

Agentury uvedly, že potřebují víc času na pochopení jádra konfliktu a práci na budování míru. Podle expertů sice nedostatek jídla nevede ke konfliktům přímo, často jde ale o silný spouštěč. Nutné je tak zajistit v zasažených zemích potravinovou bezpečnost.

I pomoc přitom může paradoxně způsobit napětí v komunitě – třeba ve chvíli, kdy se dostane k uprchlíkům, už ale ne k jejich hostitelům, přičemž místní rodiny jsou mnohdy také chudé a nemají peníze na základní věci.

Je třeba podpořit programy, díky nimž vznikají nová pracovní místa, opravuje se infrastruktura a podporuje zemědělství.

Čtěte více

Publikované v: Svět        Sdílet

banner

Zanechat vzkaz