Právě na pozvání akademie astronaut do Česka, kde má jeho žena kořeny, v polovině prázdnin přijede. Oba jsou oficiálně vysláni americkou vesmírnou agenturou NASA. Kromě Prahy navštíví Feustel s postavičkou z českých večerníčků i další velká města, kde se s ním bude moct veřejnost setkat na besedách.

Za vysláním Krtečka do vesmíru stála astronautova manželka, její matka totiž byla Češka a pohádky o postavičce výtvarníka Zdeňka Milera jí přiblížila. Cesta Krtečka do vesmíru v Česku vzbudila velkou pozornost. Krtečka vyrobila americkému astronautovi "na míru" Moravská ústředna Brno. Podle jeho pokynů musel být lehký a nehořlavý. Na Moravě tedy zhotovili asi dvacet centimetrů velkého maňáska, který tyto požadavky splňuje.

Astronaut Feustel už s sebou na minulou misi k Hubbleovu vesmírnému teleskopu vezl sbírku básní Jana Nerudy Písně kosmické. Po návratu s nimi přijel do Prahy, věnoval je Astronomickému ústavu Akademie věd a také tehdy vystoupil v českých městech.

Raketoplán Endeavour odstartoval 16. května do vesmíru naposledy. Během šestnáctidenní výpravy dopravil na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) alfa magnetický spektrometr, který slouží k pátrání po antihmotě. Vědcům by toto zařízení mělo pomoci objasnit vznik vesmíru. Při misi astronauti také čtyřikrát vystoupili do volného vesmíru a provedli na ISS servisní práce. Endeavour byl jako nejmladší z raketoplánů sestrojen v roce 1992 jako náhrada za Challenger zničený při katastrofě v roce 1986. Do vesmíru letěl pětadvacetkrát.

• 26. 05. 2011 Český Krteček se přihlásil z kosmu
• 02. 06. 2011 Krteček si zaletěl do Pekingu

Právě na pozvání akademie astronaut do Česka, kde má jeho žena kořeny, v polovině prázdnin přijede. Oba jsou oficiálně vysláni americkou vesmírnou agenturou NASA. Kromě Prahy navštíví Feustel s postavičkou z českých večerníčků i další velká města, kde se s ním bude moct veřejnost setkat na besedách.

Za vysláním Krtečka do vesmíru stála astronautova manželka, její matka totiž byla Češka a pohádky o postavičce výtvarníka Zdeňka Milera jí přiblížila. Cesta Krtečka do vesmíru v Česku vzbudila velkou pozornost. Krtečka vyrobila americkému astronautovi "na míru" Moravská ústředna Brno. Podle jeho pokynů musel být lehký a nehořlavý. Na Moravě tedy zhotovili asi dvacet centimetrů velkého maňáska, který tyto požadavky splňuje.

Astronaut Feustel už s sebou na minulou misi k Hubbleovu vesmírnému teleskopu vezl sbírku básní Jana Nerudy Písně kosmické. Po návratu s nimi přijel do Prahy, věnoval je Astronomickému ústavu Akademie věd a také tehdy vystoupil v českých městech.

Raketoplán Endeavour odstartoval 16. května do vesmíru naposledy. Během šestnáctidenní výpravy dopravil na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) alfa magnetický spektrometr, který slouží k pátrání po antihmotě. Vědcům by toto zařízení mělo pomoci objasnit vznik vesmíru. Při misi astronauti také čtyřikrát vystoupili do volného vesmíru a provedli na ISS servisní práce. Endeavour byl jako nejmladší z raketoplánů sestrojen v roce 1992 jako náhrada za Challenger zničený při katastrofě v roce 1986. Do vesmíru letěl pětadvacetkrát.

• 26. 05. 2011 Český Krteček se přihlásil z kosmu
• 02. 06. 2011 Krteček si zaletěl do Pekingu

Vůbec poslední start amerického raketoplánu v historii, kterému přihlížely na Mysu Canaveral tisíce lidí, se neobešel bez komplikací. Zatímco největší obavy panovaly kvůli počasí, protože nebylo jisté, zda bude možné v plánovaném času 17:26 SELČ odstartovat, nakonec odborníkům v NASA způsobil vrásky drobný technický zádrhel, a to těsně před startem Atlantisu.

Už běželo odpočítávání do zážehu motorů, když se počitadlo náhle zastavilo na 30 vteřinách. Palubní počítač totiž ohlásil závadu na jednom ze systémů. Problém byl ale rychle vyřešen a nakonec odpočítávání došlo až k nule a Atlantis odletěl v 17:29 SELČ naposledy do vesmíru.

• Reportáž a vstup Michala Kubala
• Studio ČT24 - start Atlantisu
• Nekomentovaný start raketoplánu Atlantis
• Rozhovor s Tomášem Přibylem

"Všechny tři motory jsou zažehnuté. Dva, jedna, nula a start, poslední start Atlantisu. Amerika bude na ramenou raketoplánu pokračovat ve snu," řekl v okamžik startu komentátor Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

Dvanáctidenní mise Atlantisu se čtyřčlennou posádkou je 135. letem raketoplánu. Tohle číslo je ale konečné, žádný raketoplán už do vesmíru nikdy nepoletí. K ukončení 30leté historie amerických raketoplánů přispěla finanční nouze, na lety do vesmíru teď nejsou peníze.

Éra raketoplánů

Jako první vyletěl do vesmíru 12. srpna 1977 raketoplán Enterprise.

Raketoplány se od té doby vydaly do vesmíru na 135 misí.

Za posledních 30 let vynesly do vesmíru 355 astronautů.

Nalétaly celkem 870 milionů kilometrů.

Poslední raketoplán Atlantis odstartoval na poslední misi 8. července 2011 v 17:29:16 SELČ.

Raketoplány měly být levné, bezpečné a udělat z vesmírných letů rutinu. Vyšly ale skoro dvakrát dráž, než se plánovalo. Na jejich palubě zahynulo celkem 14 lidí. Projekt za skoro 200 miliard dolarů stál Ameriku víc než dobytí Měsíce, vývoj atomové bomby a vykopání Panamského průplavu dohromady. Jeden let je třikrát dražší než ruské mise.

Raketoplány postavily vesmírnou stanici, dopravily do kosmu satelity, vypustily i opravily Hubbleův teleskop i přístroje na hledání antihmoty. Staly se z nich nástroje vesmírné diplomacie. Do kosmu dovezly astronauty ze 16 zemí. "Necítím nic než pýchu na to, co raketoplány dokázaly. Tyhle stroje pomáhaly měnit svět," říká Lori Garverová, zástupkyně ředitele NASA.

Jenže loučení je o to smutnější. "Hodně lidí bude plakat - raketoplány byly v provozu třicet let. Hodně z nás věnovalo tomuhle projektu celou kariéru," bilancuje bývalý astronaut, nyní ředitel Johnsonova vesmírného střediska Mike Coats. Americký vesmírný program prochází bolestivým přerodem, tisíce lidí z NASA teď ztratí práci. Jen v programu raketoplánů dříve pracovalo 17 tisíc lidí, nyní jich zbývá 7000.

• Poslední start raketoplánu Atlantis http://images3.ct24.cz/images/140x78/27/2699/269844.jpg autor: Chris O'Meara, zdroj: AP Photo
• Raketoplán Atlantis http://images3.ct24.cz/images/140x78/27/2699/269808.jpg autor: ČT24, zdroj: ČT24
• Raketoplány http://images3.ct24.cz/images/140x78/27/2699/269845.jpg autor: ČT24, zdroj: ČT24

• 08. 07. 2011 Atlantis napíše poslední kapitolu v éře raketoplánů

Metoda je unikátní v tom, že se provádí takzvaně "za studena". Zavedené sondy ničí pouze nádor v přesně vymezeném elektrickém poli. Na rozdíl od jiných podobných metod se ale za přísně vymezenou oblast nešíří do okolí žádná tepelná energie, jež by poškozovala okolní tkáně či cévy. "Je to takzvaný elektroporatizační princip, kdy elektrická energie o vysoké voltáži 3000 voltů v asi devadesáti mikrosekundových pulsech likviduje pouze membránu buňky a tato nádorová buňka se potom rozpadne a zemře," popsal Třeška.

Sondy je možné zavést pacientovi v narkóze do těla v naprosté většině případů jen pod rentgenovou kontrolou. Samotný zákrok trvá kolem deseti minut a pacient může domů odejít po jednom až dvou dnech. Nejlepší výsledky jsou při likvidací nádorů do průměru 2,5 centimetru, lze ale operovat i nádory o průměru pět a více centimetrů.

• Reportáž Markéty Šenkýřové

Díky novému postupu mohou lékaři odstranit i nádory v blízkosti cév vyživujících rakovinou napadený orgán, což dosud nebylo známými metodami možné. Metoda by tak mohla pomoci pacientům s rakovinou jater, prostaty, plic, ledvin a zejména slinivky břišní, v budoucnu možná i mozku. Třeška ale upozornil na to, že ani tento nový postup není vhodný pro všechny.

Pomocí metody lze operovat jen 20 procent lidí s rakovinou jater

Plzeňská FN ročně provede na 80 operací rakoviny jater, což je nejvíce v Česku. Z diagnostikovaných pacientů s tímto typem rakoviny je ale možné operovat jen zhruba dvacet procent lidí. Třeška odhadl, že novou metodou by bylo možné operovat ročně o dalších deset lidí s rakovinou jater navíc. Statistiky říkají, že po operaci rakoviny jater 40 až 50 procent pacientů přežívá normálně pět let, neoperovaní pacienti do roka umírají.

Přístroj, který je k zákroku třeba, nemocnice nemá, stojí totiž přes deset milionů korun. Pro potřeby českých nemocnic ho pořídila firma, jež se zabývá distribucí zdravotnického materiálu. Nemocnicím ho bude zdarma půjčovat.

• 19. 04. 2011 Příznaky rakoviny by měl odhalit každý lékař, připraví ho manuál
• 07. 06. 2011 Nová šance pro pacienty s melanomem

Vůbec poslední start amerického raketoplánu v historii, kterému přihlížely na Mysu Canaveral tisíce lidí, se neobešel bez komplikací. Zatímco největší obavy panovaly kvůli počasí, protože nebylo jisté, zda bude možné v plánovaném času 17:26 SELČ odstartovat, nakonec odborníkům v NASA způsobil vrásky drobný technický zádrhel, a to těsně před startem Atlantisu.

Už běželo odpočítávání do zážehu motorů, když se počitadlo náhle zastavilo na 30 vteřinách. Palubní počítač totiž ohlásil závadu na jednom ze systémů. Problém byl ale rychle vyřešen a nakonec odpočítávání došlo až k nule a Atlantis odletěl v 17:29 SELČ naposledy do vesmíru.

• Reportáž a vstup Michala Kubala
• Studio ČT24 - start Atlantisu
• Nekomentovaný start raketoplánu Atlantis
• Rozhovor s Tomášem Přibylem

"Všechny tři motory jsou zažehnuté. Dva, jedna, nula a start, poslední start Atlantisu. Amerika bude na ramenou raketoplánu pokračovat ve snu," řekl v okamžik startu komentátor Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

Dvanáctidenní mise Atlantisu se čtyřčlennou posádkou je 135. letem raketoplánu. Tohle číslo je ale konečné, žádný raketoplán už do vesmíru nikdy nepoletí. K ukončení 30leté historie amerických raketoplánů přispěla finanční nouze, na lety do vesmíru teď nejsou peníze.

Éra raketoplánů

Jako první vyletěl do vesmíru 12. srpna 1977 raketoplán Enterprise.

Raketoplány se od té doby vydaly do vesmíru na 135 misí.

Za posledních 30 let vynesly do vesmíru 355 astronautů.

Nalétaly celkem 870 milionů kilometrů.

Poslední raketoplán Atlantis odstartoval na poslední misi 8. července 2011 v 17:29:16 SELČ.

Raketoplány měly být levné, bezpečné a udělat z vesmírných letů rutinu. Vyšly ale skoro dvakrát dráž, než se plánovalo. Na jejich palubě zahynulo celkem 14 lidí. Projekt za skoro 200 miliard dolarů stál Ameriku víc než dobytí Měsíce, vývoj atomové bomby a vykopání Panamského průplavu dohromady. Jeden let je třikrát dražší než ruské mise.

Raketoplány postavily vesmírnou stanici, dopravily do kosmu satelity, vypustily i opravily Hubbleův teleskop i přístroje na hledání antihmoty. Staly se z nich nástroje vesmírné diplomacie. Do kosmu dovezly astronauty ze 16 zemí. "Necítím nic než pýchu na to, co raketoplány dokázaly. Tyhle stroje pomáhaly měnit svět," říká Lori Garverová, zástupkyně ředitele NASA.

Jenže loučení je o to smutnější. "Hodně lidí bude plakat - raketoplány byly v provozu třicet let. Hodně z nás věnovalo tomuhle projektu celou kariéru," bilancuje bývalý astronaut, nyní ředitel Johnsonova vesmírného střediska Mike Coats. Americký vesmírný program prochází bolestivým přerodem, tisíce lidí z NASA teď ztratí práci. Jen v programu raketoplánů dříve pracovalo 17 tisíc lidí, nyní jich zbývá 7000.

• Poslední start raketoplánu Atlantis http://images7.ct24.cz/images/140x78/27/2699/269844.jpg autor: Chris O'Meara, zdroj: AP Photo
• Raketoplán Atlantis http://images7.ct24.cz/images/140x78/27/2699/269808.jpg autor: ČT24, zdroj: ČT24
• Raketoplány http://images7.ct24.cz/images/140x78/27/2699/269845.jpg autor: ČT24, zdroj: ČT24

• 08. 07. 2011 Atlantis napíše poslední kapitolu v éře raketoplánů

Metoda je unikátní v tom, že se provádí takzvaně "za studena". Zavedené sondy ničí pouze nádor v přesně vymezeném elektrickém poli. Na rozdíl od jiných podobných metod se ale za přísně vymezenou oblast nešíří do okolí žádná tepelná energie, jež by poškozovala okolní tkáně či cévy. "Je to takzvaný elektroporatizační princip, kdy elektrická energie o vysoké voltáži 3000 voltů v asi devadesáti mikrosekundových pulsech likviduje pouze membránu buňky a tato nádorová buňka se potom rozpadne a zemře," popsal Třeška.

Sondy je možné zavést pacientovi v narkóze do těla v naprosté většině případů jen pod rentgenovou kontrolou. Samotný zákrok trvá kolem deseti minut a pacient může domů odejít po jednom až dvou dnech. Nejlepší výsledky jsou při likvidací nádorů do průměru 2,5 centimetru, lze ale operovat i nádory o průměru pět a více centimetrů.

• Reportáž Markéty Šenkýřové

Díky novému postupu mohou lékaři odstranit i nádory v blízkosti cév vyživujících rakovinou napadený orgán, což dosud nebylo známými metodami možné. Metoda by tak mohla pomoci pacientům s rakovinou jater, prostaty, plic, ledvin a zejména slinivky břišní, v budoucnu možná i mozku. Třeška ale upozornil na to, že ani tento nový postup není vhodný pro všechny.

Pomocí metody lze operovat jen 20 procent lidí s rakovinou jater

Plzeňská FN ročně provede na 80 operací rakoviny jater, což je nejvíce v Česku. Z diagnostikovaných pacientů s tímto typem rakoviny je ale možné operovat jen zhruba dvacet procent lidí. Třeška odhadl, že novou metodou by bylo možné operovat ročně o dalších deset lidí s rakovinou jater navíc. Statistiky říkají, že po operaci rakoviny jater 40 až 50 procent pacientů přežívá normálně pět let, neoperovaní pacienti do roka umírají.

Přístroj, který je k zákroku třeba, nemocnice nemá, stojí totiž přes deset milionů korun. Pro potřeby českých nemocnic ho pořídila firma, jež se zabývá distribucí zdravotnického materiálu. Nemocnicím ho bude zdarma půjčovat.

• 19. 04. 2011 Příznaky rakoviny by měl odhalit každý lékař, připraví ho manuál
• 07. 06. 2011 Nová šance pro pacienty s melanomem

"Přesun podporovali i moji předchůdci a já udělám všechno pro to, aby agentura v Česku prospívala," řekl Dobeš. Termín přesunu podle něj zatím není možné uvést přesně, navíc je potřeba dohodnout rámcové rozpočty na tuto akci ze strany GSA.

Pro určení konečné částky, kterou bude přesun stát, je nutné důkladně prozkoumat bezpečnostní podmínky, které si stanovila EU. Konkrétní podobu požadavků na zabezpečení nového sídla ministerstvo obdrželo teprve před dvěma dny, uvedl Dobeš. Valnou většinu nákladů na přesun agentury ponese přímo GDA, Česká republika na oplátku nabídla budovu, dodal.

• Reportáž Tomáše Vlacha

Galileo - nejdražší společný projekt EU

Družicový navigační systém by mohl začít fungovat nejdříve v roce 2014. Galileo za zhruba 3,5 miliardy eur (asi 85,2 miliardy Kč) je zatím vůbec nejdražším společným projektem EU. V jeho rámci má být na oběžnou dráhu Země vysláno 30 satelitů, základní fungování systému zajistí 18 z nich. Na oběžné dráze jsou nyní dva satelity.

Podle Doridesa se do roku 2012 do Prahy přistěhuje zhruba 45 úředníků s tím, že v průběhu následujícího roku by se měli připojit další. Celkově by úřad měl v Praze zaměstnávat kolem šesti desítek lidí.

O sídlo GSA se na počátku ucházela víc než desítka států. Nakonec ve hře zůstala jen Praha a nizozemský Noordwijk. V prosinci se pak rozhodlo, že agentura zamíří do české metropole. Získání některé z unijních agentur je pro členskou zemi zejména otázkou prestiže, ekonomické dopady nejsou podle expertů nijak zvlášť zásadní.

• 14. 01. 2011 Agentura pro Galileo má za šéfa Itala – Češi se radují
• 18. 02. 2011 Přesun Galilea do Prahy pomůže českým firmám

"Přesun podporovali i moji předchůdci a já udělám všechno pro to, aby agentura v Česku prospívala," řekl Dobeš. Termín přesunu podle něj zatím není možné uvést přesně, navíc je potřeba dohodnout rámcové rozpočty na tuto akci ze strany GSA.

Pro určení konečné částky, kterou bude přesun stát, je nutné důkladně prozkoumat bezpečnostní podmínky, které si stanovila EU. Konkrétní podobu požadavků na zabezpečení nového sídla ministerstvo obdrželo teprve před dvěma dny, uvedl Dobeš. Valnou většinu nákladů na přesun agentury ponese přímo GDA, Česká republika na oplátku nabídla budovu, dodal.

Galileo - nejdražší společný projekt EU

Družicový navigační systém by mohl začít fungovat nejdříve v roce 2014. Galileo za zhruba 3,5 miliardy eur (asi 85,2 miliardy Kč) je zatím vůbec nejdražším společným projektem EU. V jeho rámci má být na oběžnou dráhu Země vysláno 30 satelitů, základní fungování systému zajistí 18 z nich. Na oběžné dráze jsou nyní dva satelity.

Podle Doridesa se do roku 2012 do Prahy přistěhuje zhruba 45 úředníků s tím, že v průběhu následujícího roku by se měli připojit další. Celkově by úřad měl v Praze zaměstnávat kolem šesti desítek lidí.

O sídlo GSA se na počátku ucházela víc než desítka států. Nakonec ve hře zůstala jen Praha a nizozemský Noordwijk. V prosinci se pak rozhodlo, že agentura zamíří do české metropole. Získání některé z unijních agentur je pro členskou zemi zejména otázkou prestiže, ekonomické dopady nejsou podle expertů nijak zvlášť zásadní.

Například noviny, které čte Harry Potter, už nejsou jenom sci-fi. Podobně teď vypadá třeba i digitální verze dětské knihy, jejichž podobu chtějí vývojáři posunout ještě dál. Na eBook Expu představují celou řadu dalších inovací.

E-knihy i s hudebním doprovodem

• Japonský veletrh elektronických knih
• e-knihy tématem Ekonomiky ČT24

"Když listujete knihou a sledujete pohyblivé obrázky, můžete si do pozadí nastavit ještě hudební podkres. A pak třeba tahle postavička, která se jmenuje Clotaire, při čtení víc vynikne," říká Tomoko Jamamotová z nakladatelství Art Ehon.

Vedle ilustrací představují v Tokiu prodejci také knižní automaty. Kdo nemá kreditní kartu nebo přístup na internet, může si e-knihu koupit za hotové v nákupním centru nebo na ulici. Přitom často dost ušetří. "Překvapilo mě, jak jsou e-knihy levné. Když si koupím tři, stojí stejně jako jedna papírová," libuje si čtenářka Maki Suzuki.

Tablety už neslouží jenom jako osobní knihovna, ale i půjčovna. Přes službu Renta si lze v přepočtu za dvacet korun do tabletu stáhnout knihu na 48 hodin. V nabídce je přes třináct tisíc titulů, nejvíc nakupují fanoušci manga komiksů. Ale i mezi Japonci, kteří jsou svou slabostí pro technologie známí, jsou čtenáři, kteří mají knihy radši na papíře. "Pro mě jsou papírové knihy pořád praktičtější, třeba na čtení ve vlaku nebo v posteli. Elektronické knihy čeká ještě dlouhá cesta," uzavírá návštěvník veletrhu Masao Hošimizu.

• 13. 03. 2011 eBook: Od papíru zpátky k tabulkám?

Například noviny, které čte Harry Potter, už nejsou jenom sci-fi. Podobně teď vypadá třeba i digitální verze dětské knihy, jejichž podobu chtějí vývojáři posunout ještě dál. Na eBook Expu představují celou řadu dalších inovací.

E-knihy i s hudebním doprovodem

• Japonský veletrh elektronických knih
• e-knihy tématem Ekonomiky ČT24

"Když listujete knihou a sledujete pohyblivé obrázky, můžete si do pozadí nastavit ještě hudební podkres. A pak třeba tahle postavička, která se jmenuje Clotaire, při čtení víc vynikne," říká Tomoko Jamamotová z nakladatelství Art Ehon.

Vedle ilustrací představují v Tokiu prodejci také knižní automaty. Kdo nemá kreditní kartu nebo přístup na internet, může si e-knihu koupit za hotové v nákupním centru nebo na ulici. Přitom často dost ušetří. "Překvapilo mě, jak jsou e-knihy levné. Když si koupím tři, stojí stejně jako jedna papírová," libuje si čtenářka Maki Suzuki.

Tablety už neslouží jenom jako osobní knihovna, ale i půjčovna. Přes službu Renta si lze v přepočtu za dvacet korun do tabletu stáhnout knihu na 48 hodin. V nabídce je přes třináct tisíc titulů, nejvíc nakupují fanoušci manga komiksů. Ale i mezi Japonci, kteří jsou svou slabostí pro technologie známí, jsou čtenáři, kteří mají knihy radši na papíře. "Pro mě jsou papírové knihy pořád praktičtější, třeba na čtení ve vlaku nebo v posteli. Elektronické knihy čeká ještě dlouhá cesta," uzavírá návštěvník veletrhu Masao Hošimizu.

• 13. 03. 2011 eBook: Od papíru zpátky k tabulkám?