60 kapel ze zahraničí, 42 tuzemských, divadelní představení, filmy i workshopy - to vše čeká fanoušky worldmusic na festivalu Colours of Ostrava letos ještě komfortněji než loni v areálu pro 27 tisíc diváků.

"Mírně jsme natočili hlavní scénu, takže nabídne větší prostor pro více diváků. Co se týká prodaných vstupenek, ten zájem je velký, ale díky většímu areálu to vypadá, že oproti loňsku nebude vyprodáno," řekl tiskový mluvčí festivalu Jiří Sedlák. Technický oříšek organizátory letos nečeká, spíše je překvapily požadavky některých hvězd. "Například irská zpěvačka Lisa Hannigan chce čerstvé třešně na hotel, Grinderman a Andreya Triana chtějí sushi, Clannad si třeba převáží violoncela v letadle na sedadle spolucestujícího," prozradil Jiří Sedlák.

• Reportáž Evy Lankočí

O pohodlí návštěvníků se postará také Dopravní podnik Ostrava, který posílí své spoje. Na bezpečí bude dohlížet i několik desítek policistů v ulicích. "Všechny noční spoje, které jezdí do centra města, budou posíleny vypravením velkokapacitních vozidel a spřažených souprav. Na závěr každého festivalového dne vypravíme po dohodě s organizátory také speciální vsuvky, které v hodinovém intervalu rozvezou návštěvníky festivalu do všech obvyklých směrů," uvedl tiskový mluvčí Dopravního podniku Ostrava Miroslav Albrecht.

• Přípravy na festival http://images7.ct24.cz/images/140x78/28/2705/270439.jpg autor: ČT24, zdroj: ČT24
• Přípravy na festival http://images7.ct24.cz/images/140x78/28/2705/270440.jpg autor: ČT24, zdroj: ČT24
• Přípravy na festival http://images7.ct24.cz/images/140x78/28/2705/270441.jpg autor: ČT24, zdroj: ČT24
• Přípravy na festival http://images7.ct24.cz/images/140x78/28/2705/270442.jpg autor: ČT24, zdroj: ČT24

Policie také varuje před zloději, kteří by mohli využít tlačenic v dopravních prostředcích i na samotném festivalu a doporučuje ukládat doklady a osobní věci do předních kapes nebo prostě dbát zvýšené opatrnosti.

• 11. 07. 2011 Ostravu vybarví i ČT

• Reportáž Michala Klokočníka

• 25. 01. 2011 Česká Třebová opět bojuje o Eurocity

Česká Třebová jako zastávka pro vybrané dálkové a mezinárodní vlaky možná zmizí z grafikonu. Kraj se brání, stěžuje si generálnímu řediteli Českých drah i na ministerstvu dopravy. "Smysl zastavování v této uzlové železniční stanici je ten, aby východní část Pardubického kraje měla dostatečné rychlé spojení s velkými městy," prohlásil krajský zastupitel Martin Netolický (ČSSD). Navrhované změny jízdního řádu překvapily cestující. Denně nádražím projde až 12 tisíc lidí, řada z nich využívá spojení na Brno, Prahu nebo Olomouc. Pro rozhodnutí nemají příliš pochopení: "Tohle je dost důležitý uzel, tak si myslíme, že je to hloupost. Měly by stavět až v Olomouci?" Zamýšlené omezování spojů se nelíbí ani samotné Třebové. Právě kvůli vysoké frekvenci cestujících tu nedávno zmodernizovali terminál s podzemním parkováním za bezmála tři sta milionů korun. "Postavili jsme ten terminál proto, že potřeba lidí tady byla veliká a nastal tu kolaps v osobní přepravě," podotkl starosta České Třebové Jaroslav Zedník (nez.).

Ministerstvo dopravy, které rychlíky vyšší kategorie objednává, problém nevidí, jak potvrdil mluvčí úřadu František Vichta: "Dopravní obslužnost je v České Třebové zajištěna vysoce nadprůměrně a vysoce kvalitně." Podle ministerstva zastavují v Třebové desítky dalších vlaků. Kraj nesouhlasí, požaduje přehodnocení návrhu a jde ještě dál. "Doufám, že se v připomínkovém řízení ještě zváží zvýšení množství vlaků, které budou v České Třebové stavět," uvedl náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek (Koalice pro Pardubický kraj).

Dopis adresovaný ministerstvu dopravy je zatím bez odpovědi, reakci kraj očekává v nejbližších dnech.

Oprava zhruba 160 kilometrů by měla trvat deset let. Dálnice se bude rekonstruovat po částech, po jednotlivých úsecích od sjezdu ke sjezdu. Nejvíce poškozené úseky by podle Ptačinského mohly být opravené do tří let. Se stavebními pracemi by se mohlo v ideálním případě začít v létě 2012.

Dálnice D1 dostane při rekonstrukci kromě nového povrchu také nový systém odvodnění a bezpečnostní prvky, jako jsou modernější svodidla a bezpečnější sjezdy. S rozšířením dálnice do tří pruhů po celé délce se ale zatím nepočítá.

• Reportáž Petra Sojky a Terezy Kručinské

Peníze na modernizaci tuzemské páteřní komunikace by se podle ministerstva dopravy měly převést z evropských dotací původně určených pro dálnici D8. Podle Ptačinského je totiž D8 příkladem stavby, která je už mimo kontrolu ministerstva. Proti stavbě v současnosti existuje 18 žalob. Přitom pokud by stát chtěl stavbu dokončit v termínu, aby ji mohl zpětně financovat z evropských peněz, muselo by se s pracemi začít nejpozději v polovině příštího roku.

• Dálnice D1 při otevření (1980) http://images7.ct24.cz/images/140x78/21/2083/208271.jpg autor: ČT24, zdroj: ČT24
• Stavba dálnice D1 http://images7.ct24.cz/images/140x78/21/2083/208273.jpg autor: ČT24, zdroj: ČT24
• Historické záběry dálnice D1 http://images7.ct24.cz/images/140x78/21/2083/208272.jpg autor: ČT24, zdroj: ČT24
• Dálnice D1 v roce 1980 http://images7.ct24.cz/images/140x78/21/2083/208274.jpg autor: ČT24, zdroj: ČT24

Z historie "déjedničky"

Plány na vybudování páteřní dálnice napříč tehdejším Československem jsou známy již od dob první československé republiky. Tuto koncepci však přerušila druhá světová válka a následně ji zmrazila poválečná politická situace po roce 1948.

Stavba dálnice D1 byla totiž schválena již 4. listopadu 1938 a předpokládala dálniční
propojení Prahy a Podkarpatské Rusi. Se stavbou se začalo 2. května 1939, ale práce byly přerušeny dobovými událostmi. Po válce bylo rozhodnuto o jejím obnovení, ale po únoru 1948 a znárodnění firem, které výstavbu prováděly, se s jejím dokončením už nepočítalo a v roce 1950 byla stavba opět definitivně zastavena.

S pracemi na dálnici se pak znovu začalo až v roce 1967 "pražským" úsekem Spořilov -
Čestlice a 12. července 1971 byl otevřen vůbec první dálniční úsek mezi Prahou a Mirošovicemi. O 9 let později byl dokončen souvislý dálniční tah mezi Prahou a Brnem. V letech 1988 a 1992 byly do provozu uvedeny ještě dva úseky od Brna k Vyškovu, ale pozornost se v tomto období soustřeďovala především na nové úseky dálnice D5. Po rozpadu federace se rozpadly i plány, že D1 povede až na Slovensko.

Velmi využívanou začala být "déjednička" v 90. letech a především pak po vstupu ČR do Evropské unie. Zrušení celních kontrol přispělo k tomu, že se česká dálnice stala atraktivním spojením mezi Německem a střední a východní Evropou. Některé starší úseky jsou ale konstruovány na nižší maximální rychlost, než je dnes běžné. Mnohdy tyto úseky vedou v relativně vysoké nadmořské výšce, kde se mění počasí – dochází zde proto velmi často k dopravním nehodám. Havárie u Humpolce v roce 1992 se stala osudnou i někdejšímu předsedovi Federálního shromáždění Alexandru Dubčekovi.

Zahradničení se Jiří Pevný věnuje dlouhá léta, začínal s masožravými rostlinami a orchidejemi, pak mu učarovaly fuchsie. Původně to byl jen náročný koníček, od roku 2003 ho ale provozuje profesionálně. Když totiž zkrachoval jeho zaměstnavatel, liberecká společnost Textilana, zkusili s manželkou, zda je hobby uživí. Dnes je to pro oba práce na plný úvazek. Jen zalít tisíce rostlin v květináčích trvá celý den. Znamená to odnosit v konvích stovky litrů vody a obrat tisíce zvadlých květů a listů.

• Reportáž Lucie Pokorné

K fuchsiím přibyly postupně muškáty. "Těch letos nabízíme už na 400 druhů," dodal Pevný. Od loňského roku přibyly v nabídce i achimenes, květiny česky známé jako honzík, bouloň nebo křivůtka. "Ty stejně jako fuchsie a muškáty pěstovaly už naše babičky, jen se na ně trochu zapomnělo," poznamenal Pevný. Achimenes pochází z Jižní a Střední Ameriky. Je příbuzná s africkou fialkou a gloxinií. Pevný má letos v nabídce už 80 kultivarů.

• Výstava fuchsií v Liberci http://images7.ct24.cz/images/140x78/28/2706/270545.jpg autor: ČT24, zdroj: ČT24
• Jiří Pevný http://images7.ct24.cz/images/140x78/28/2706/270543.jpg autor: ČT24, zdroj: ČT24
• Květina honzík v zahradnictví Jiřího Pevného http://images7.ct24.cz/images/140x78/28/2706/270542.jpg autor: ČT24, zdroj: ČT24
• Muškát v zahradnictví Jiřího Pevného http://images7.ct24.cz/images/140x78/28/2706/270544.jpg autor: ČT24, zdroj: ČT24
• Výstava fuchsií v Liberci http://images7.ct24.cz/images/140x78/28/2706/270539.jpg autor: ČT24, zdroj: ČT24
• Výstava fuchsií v Liberci http://images7.ct24.cz/images/140x78/28/2706/270537.jpg autor: ČT24, zdroj: ČT24

Zahrada v liberecké čtvrti Pavlovice si návštěníci mohou prohlédnout až do konce srpna denně od 10:00 do 18:00 včetně víkendů s výjimkou středy.

Sdružení občanů lokality Orlík požadovalo protihlukové stěny od samého počátku, ŘSD je ale odmítlo postavit. Obě strany mají rozdílné hlukové studie. "Nechali jsme si udělat několik hlukových studií a všechny říkají, že protihluková opatření není třeba budovat," řekl Zdeněk Kuťák, ředitel plzeňského ŘSD. Minulý týden ve věci rozhodoval soud, který dal za pravdu sdružení Orlík. Výsledkem je předběžné opatření. V případě, že ho sdružení využije, uzavře se obchvat do doby, než se věc vyřeší. To by znamenalo kolaps dopravy na celém severu Plzeňska. Podle Kuťáka ŘSD jako investor a správce komunikace, která funguje zatím v režimu předčasného užívání, nemůže stavět protihlukovou stěnu, když povolený hluk není překročen. Pokud se v září, kdy chce hejtmanství nechat změřit hluk v místě národní referenční laboratoří, potvrdí hodnoty naměřené sdružením, vybuduje ŘSD celou protihlukovou stěnu ze svých rezerv. Jinak by ani stavba nemohla být zkolaudována, jak dodal.

Občanské sdružení se nadále dožaduje vybudování protihlukových bariér a také odstranění nedostatků na dosud nezkoulaudované silnici. Na oplátku slíbilo nepoužít předběžné opatření. Hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec sdružení navrhl, že poskytne městu 70 procent nákladů na stavbu protihlukové stěny za zhruba tři miliony korun. Investorem stěny by tak byla Třemošná, která by dodala zbytek. Podle Chovance by i s 30 procenty zbylých nákladů mohl zatím městu vypomoci kraj bezúročnou půjčkou například na dva roky. Zástupci Orlíku dnes uvedli, že jim garance kraje stačí, ale nedostali záruky od města, že by skutečně obchvat vybudovalo.

• 07. 07. 2011 Kraj: Uzavření obchvatu Třemošné by mělo fatální důsledky
• 04. 07. 2011 Co bude s obchvatem Třemošné, naznačí jednání
• 01. 07. 2011 Nový obchvat Třemošné má být uzavřen
• 28. 06. 2011 V Třemošné u Plzně se lidé dočkali obchvatu

Sdružení se má nyní do středy rozhodnout, zda návrh na předběžné opatření stáhne. Ve čtvrtek by pak zasedala rada kraje, která by dotaci městu schválila. Starosta Třemošné Jaroslav Zeithaml uvedl, že do středy není schopen získat souhlas zastupitelů ke stavbě stěny. "Nebráníme se dalším jednáním s ŘSD, krajem, ale i s městem, které nám zatím nedalo žádnou záruku a protihluková opatření nejsou zatím se zastupiteli ani předjednána," řekl právní zástupce sdružení Stanislav Němec. Starosta Zeithaml dodal, že se bude snažit přesvědčit zastupitele co nejdříve a získat od nich jejich stanovisko. Kraj uvedl, že pokud by se silnice skutečně uzavřela, nabídka na úhradu stěny by definitivně padla. Hejtman dnes znovu všem stranám zopakoval, že třetí nezávislé měření hluku provede kraj na své náklady, ale až v září proto, že v letních měsících by kvůli snížené intenzitě dopravy nebylo relevantní.

Pokud ŘSD skutečně obdrží usnesení soudu uzavřít celou stavbu včetně přípojných komunikací, udělá to zhruba do dvou dnů. Pokud by to neudělalo, vystavovalo by se  nebezpečí stíhání pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí. Bezpečné a únosné objízdné trasy pro všech 10 000 vozů denně ale zatím nikdo nenašel.

Jako dítě památky navštěvoval a obdivoval, ale teď je pomáhá zachraňovat. Příbramské muzeum je jeho druhým domovem už třiatřicet let. Hned po státnicích sem nastoupil jako řadový historik, od roku 1994 největšímu hornickému muzeu v republice šéfuje. "Jednou z prvních věcí, na které jsem se podílel jako ředitel, byl převod objektů v areálu Ševčínského dolu a dolu Anna ze státního podniku Rudné doly Příbram na Hornické muzeum. Některé objekty byly v dobrém stavu, některé vyžadovaly opravu, takže jsem se tehdy poprvé vžil do role manažera," vzpomíná ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl.  

Záchrana památkově chráněné budovy dolu Vojtěch a zpřístupnění vodní štoly Anna patří mezi největší Velflovy úspěchy, za které dostal i ocenění ministerstva kultury. "Byli jsme hrdi také na to, že jsme mohli zpřístupnit veřejnosti vodní kolo na dole Drkolnov, za tento krok jsme obdrželi cenu Český permon roku," dodává Josef Velfl. "On sice není svým zaměřením horník, ale velice rychle se učí. Přilnul k tomuto kraji, takže se zajímá o všechno, co se tu děje," chválí Josefa Velfla perkmistr Sdružení hornických a hutnických spolků ČR Miroslav Šťastný.  

Doktor Josef Velfl pomáhal taky budovat Památník Vojna - muzeum obětí komunismu. Kromě toho ve spolupráci se starosty okolních obcí každoročně organizuje rekonstrukci bitvy u Slivice. Šlo o poslední důležitý boj druhé světové války. "Já jsem v něm poznal velkého organizátora, který dokáže věc dotáhnout do konce. Za svým cílem jde nekompromisně a výsledkem vždycky je, že akce dobře dopadne," říká starosta Milína Pavel Nekl. 

A šťastný konec měl i další projekt Josefa Velfla. Podařilo se mu získat miliony z EU a díky tomu pak zachránit několik historicky velmi cenných vesnických staveb. Na svém původním místě by zanikly, teď si je můžou návštěvníci prohlížet ve skanzenu Vysoký Chlumec. "V letošním roce budeme přemísťovat stavení, kterému rovněž hrozí bezprostřední zánik. Toto jsou důležité kroky při uchovávání kulturního dědictví pro příští generace," uzavírá Josef Velfl. 

Šéf hornického muzea neustále přemýšlí, jak expozice ještě víc zatraktivnit a rozšířit. Proto se bude například budovat nová funkční replika vodního kola na dole Anna a trasa vláčku, který jezdí z nádvoří Ševčínského dolu, se prodlouží až k dolu Vojtěch.

• Reportáž Lucie Komňacké

Divadlo pod Šimerdovým vedením získalo dvě prestižní divadelní ceny Thalie a v nominacích se objevuje pravidelně každý rok. Přesto by podle ústeckých radních měl ředitel úspěšné scény odejít. "Skutečně neumí skloubit manažerskou funkci a působnost s uměleckou," tvrdí radní města Ústí nad Labem Arno Fišera.

Hlavním důvodem celé situace jsou samozřejmě peníze, radnici prostě v této chvíli víc než Thalie zajímá každá ušetřená koruna. "Naopak bych si zaloužil uznání za to, že jsme schopni dělat tak dobré divadlo," je přesvědčen Šimerda.

• Reportáž Jana Stuchlíka

Ústecká radnice dává divadlu každý rok přes 47 milionů korun. Šimerda ale chce o 13 milionů víc. "Já nechci peníze na nic jiného, než na platy našich zaměstnanců a odvody. Na všechno ostatní jsme schopni si vydělat," přesvědčuje ředitel. Radní Fišera mu ale oponuje: "Město také má o dvě stě milionů méně a musíme zabezpečit činnost města. Přesně to, co chceme po panu řediteli."

S hledáním nového šéfa tentokrát souhlasí i opozice, která trvá na tom, že radnice je povinna se o své divadlo starat. "Na druhou stranu se musí manažer taky snažit, aby sám něco přinesl. Nemyslím si, že těch skoro padesát milionů je málo," tvrdí předsedkyně ústecké TOP 09 Ilona Tajchnerová.

Podle Šimerdy divadlo během posledních let propustilo padesát lidí. Další odchody by už znamenaly omezení repertoáru. "To by potom byla lidově řečeno šmíra a pod to já se podepisovat nebudu," uzavírá ředitel. Ten ze své pozice dobrovolně odejít nechce, do případného výběrového řízení se však nepřihlásí.

Odborníci jsou přesvědčeni o tom, že obraz ukřižovaného Krista ve společnosti dominikánů na konci 17. století namaloval pro tento řád Antonín Stevens, barokní malíř, který neprávem stojí ve stínu svého současníka Karla Škréty. "Oni si v pražském prostředí vytyčovali svůj prostor zakázek. Karel Škréta opanoval týnský kostel, kdežto Antonín Stevens maloval kostel sv. Tomáše," přibližuje historik umění Štěpán Vácha.

• Reportáž Luďka Jíry

Na opravu monumentálního plátna, které pokrývá vrstva špíny, ztratilo barvy a má řadu trhlin, dominikáni získali půl milionu korun z grantu hlavního města a ze soukromých darů. Restaurátoři ještě před demontáží pořídili fotokopii obrazu, která teď bude prázdné místo zakrývat po dobu šest měsíců. "Velmi se těším, až ten obraz bude světlý, bude zářit a bude předávat návštěvníkům kostela význam, který skrývá," dodává farář kostela sv. Jiljí Romuald Štěpán Rob.

Stamilionovou rekonstrukci budovy Císařských lázní má zaplatit kraj. Už nyní vydal za projekt, v kterém se s demolicí rašelinového pavilonu počítá, 46 milionů. Přepracování projektu teď potrvá nejméně rok a bude stát další finance navíc. O evropské dotace musí kraj požádat nejpozději do září, teď mu ale dochází čas. Pokud to nestihne, peníze nedostane. "Zachováme pavilon a je velká pravděpodobnost, že nebudeme schopni zrealizovat vůbec nic z tohoto projektu," uvedl Jakub Pánik z rady Regionálního operačního programu Severozápad. Podle slov karlovarského hejtmana Josefa Novotného nechce kraj postupovat proti vůli města.

Pavilon, který byl původně spojen s budovou Císařských lázní, je nyní značně zdevastovaný. Podle projektu ho má nahradit nová budova technického zázemí pro lázeňský objekt. Poté co karlovarský magistrát odsouhlasil jeho demolici, dal krajský úřad podnět na ministerstvo kultury na sejmutí památkové ochrany. Město ale náhle změnilo názor. V rozhodnutí ho podpořilo i nezávislé sdružení Pražské fórum. "Nelíbí se nám, že by se měl bourat evropský unikát," řekla mluvčí fóra Alena Rybníčková.

• Reportáž Antonína Bruštíka

"Chceme jen zachovat budovu pavilonu. Jinak nebráníme ničemu. Nechceme, aby se tu míchalo bahno a ve vozíčkách posílalo do Císařských lázní. Tak naivní zase nejsme," řekl náměstek primátora Karlových Varů Jiří Klsák. Dodal, že nevěří tomu, že by změna projekt výrazně komplikovala. O problému budou zástupci kraje s městskými politiky znovu jednat. Hejtman ale tvrdí, že podzimní start rekonstrukce je ohrožený.

Ochránci přírody byli připraveni bránit stromy před kácením vlastními těly. Vedení parku ale muselo splnit závazky vůči Rakousku a nedovolit, aby se škůdce rozšířil přes hranice. Proto se rozhodlo využít netradiční metody - ruční oloupání kůry ze stojících stromů. K tomuto účelu se podařilo sehnat více než čtyřicet lidí, další zájemce správa parku stále hledá. "Čeká nás odkornit ještě zhruba čtyřicet stromů, což je práce asi na dva dny," uvedl Petr Kahuda z NP Šumava. Podle mluvčího parku Pavla Pechouška ale výzva trvá i nadále, všechny zájemce o ruční odkorňování bude Správa NP Šumava evidovat pro budoucí potřebu.

• Reportáž Jana Dvořáka

Metoda ručního loupání přitom není nejlevnější, oloupání jednoho stromu vyjde až na 2 500 korun. "Když přijde někdo, kdo to ještě nedělal, tak mu jeden strom trvá třeba dva dny. Ale profesionální arboristi zvládnou i čtyři pět stromů za den," přiblížil jeden z lezců Petr Elster.

Oblast Smrčiny je nyní místem s největším výskytem nastojato oloupaných stromů na Šumavě. Od začátku června se tu zbavilo kůry přes devět set stromů, ze kterých by se za několik dnů vyrojila další generace kůrovce. V tuto chvíli jsou takřka všechny napadené stromy na Smrčině odkorněny, je ale jisté, že po letním rojení se tu kůrovec objeví znovu.