Čtenáře žalmů čeká bdění v asi nejvýznamnější církevní stavbě 20. století u nás. Kostel Josipa Plečnika se otevřel prvním návštěvníkům před osmdesáti lety. Na celovečerním programu je čtení žalmů, a to rovnou všech 150. Posvátná kniha židů a křesťanů se obvykle čte jen v úryvcích.

Ke čtení se přihlásilo šest desítek často mladých dobrovolníků. "Bude zajímavé vidět, kdo přijde. Určitě to budou lidi z farnosti, určitě to budou kamarádi těch, co tady budou číst, určitě to budou lidi, kteří půjdou jen tak kolem a uvidí otevřený dveře do kostela," říká přihlášený čtenář žalmů.

Chvalozpěvy, nářky a stížnosti v žalmech jsou přehlídkou lidských emocí. "Zachycují náš život ve všech jeho extrémech. Od těch nejradostnějších až po ty nejbolestnější," doplňuje farář Zdeněk Wasserbauer.

Starobylá sbírka poezie má mít i soudobé pokračování. Návštěvníci nočního čtení mohou napsat svůj vlastní žalm, který bude k přečtení na webových stránkách farnosti.

Předchozí Lipovy desky se v Čechách i na Slovensku prodalo celkem dvanáct tisíc kusů. S písněmi z této nahrávky objížděl hudebník koncertní sály a jejich bezmezná obliba byla i důvodem, proč s novinkou vyrukoval až po tak dlouhé době. "Dodnes písničky z tohoto alba hraju a stále ho na koncertech prodávám. Takže jsem neměl pocit, že je potřeba přijít s něčím novým," vyjádřil se pro ČTK Lipa. 

Na nahrávce s jazzmanem spolupracuje i jeho syn, muzikant Ľubor Priehradník nebo rapper Opak. Svým dílem přispěli i saxofonista Michal Žáček, harmonikář Hendrik Merkens či slovenská zpěvačka s ruským původem Svetlana Rymarenko. 

Desku "68" tvoří dvanáct skladeb zpívaných jak v angličtině, tak ve slovenštině. Texty mají hlubokou symboliku srpnových událostí roku 1968, jímž dodává osobitost jejich autor Milan Lasica. 

S novými písněmi se Lipa podívá i do Ruska. Tam plánuje posluchačům v Moskvě vysvětlit, co jej k sepsání takto motivovaného alba vedlo.    

Sám autor hodnotí svou nahrávku jako lidskou, ačkoliv v ní zazní i syntezátorové nástroje. 

Peter Lipa se už od 80. let minulého století hřeje na výsluní funku a jazzu. Inspiraci čerpal ze světových formátů, jakými byli nebo jsou Ray Charles, Joe Cocker či Bobby McFerrin. Mimo jiné se angažuje i v pořádání festivalu Bratislavské jazzové dni.

"U Batmana se plánoval dotisk a chtěl jsem to zkusit na osvědčené věci. Do budoucna bych rád dělal čtyři limitované edice do roka," vysvětluje iniciátor projektu Martin Buchal z BB/artu,  proč dostal šanci stát se limitovanou edicí zahraničního komiksu právě Batman.  

První část minisérie Ticho česky už jednou vyšla - roku 2004. Na aukčních serverech se její cena šplhá i do tisíců korun. Kromě limitované série se na pultech objeví klasický dotisk v měkkých deskách. Speciální vydání příběhu od Jepha Loeba a Jima Leeho v luxusní krabici s certifikátem pravosti získá jen stovka nejrychlejších. "Dlouho jsme přemýšleli, jestli neudělat 200 kusů, ale to podle mého názoru postrádá ideu limitované edice. Na české poměry je vzhledem k poměrně nízkým nákladům komiksů 100 kusů akorát," tvrdí Martin Buchal.

Problémem ovšem může být cena knihy. Jeden výtisk minisérie Batman Ticho vyjde na 1 490 korun. Za ně čtenář získá komiks v pevných deskách a ve speciální krabici, podepsaný certifikát z tiskárny cenin plus plakát, rovněž vytištěný v limitovaném nákladu. Klasické vydání v měkkých deskách bude stát 590 korun. "Náklady na výrobu byly tak vysoké, že to vůbec není o dosažení zisku. Je to spíše poděkování čtenářům za to, že si kupují naše komiksy. Přesně takhle projekty limitovaných edic fungují i v zahraničí," obhajuje oněch 1 490 korun Buchal.

Série Batman: Ticho bude k dostání v sobotu 19. května na veletrhu Svět knihy. Samotný prodej bude zahájen ve 13:00 na stánku obchodu Comics Point.

Peter Carey / Parrot a Olivier v Americe

Renomovaný australský spisovatel Peter Carey je specialistou na devatenácté století, kde se odehrává i jeho poslední román Parrot a Olivier v Americe. Je to fikce s využitím skutečné postavy, francouzského myslitele Alexise de Tocqueville, který ve své knize Demokracie v Americe v roce 1835 jako první zachytil a definoval principy amerického společenského systému založeného na rovnosti šancí. Komentář Pavla Mandyse: "V čem je Peter Carey skvělý, je právě zachycení tohoto dnes již nepopsatelného člověka, který žil v zajetí své společenské třídy a najednou objevuje, že to někde jinde funguje úplně jinak, než na co byl do té doby zvyklý."

Nacuo Kirino / Out

Japonská detektivka Out od Nacuo Kirino dokáže čtenáře překvapovat až do poslední stránky. Autorka neobyčejně vynalézavě prolíná sociální kritiku s černým humorem tarantinovského ražení. Zpočátku inklinuje k sociálně kritické studii, když přibližuje trudné osudy čtyř dělnic z noční směny v továrně na balené jídlo. Zvrat nastává, když jedna z nich ve vzteku zabije nevěrného a násilnického manžela a ostatní tělo rozporcují a zbaví se ho. Komentář Pavla Mandyse: "Tyto čtyři ženy, vražedkyně a zbylé tři, které se podílely na porcování těla, jsou na jednu stranu oběťmi, na straně druhé docela aktivně vstupují do světa zločinu. Kniha překvapuje na každé stránce a myslím si, že to je jedna z nejlepších detektivek, které tady v posledním roce vyšly."

Džian Baban, Jiříh Grus, Vojtěch Mašek / Ve stínu šumavských hvozdů   

Tři velké autorské osobnosti současného českého komiksu, Džian Baban, Jiříh Grus a Vojtěch Mašek, se spojily a výsledkem je pozoruhodná postmoderní groteska s názvem Ve stínu šumavských hvozdů o střetu Karla Maye a Boženy Němcové. Legendární německý spisovatel je zobrazen jako plavovlasý superman z pozdějších filmů Haralda Reinla, česká klasička naopak jako femme fatale s nečekaně podvratnými úmysly. Hříčka plná honiček a zvratů je ve výsledku jízlivou i chápavou analýzou mayovek jako naivních knih pro věčné kluky, kam nepatří nahota a sex. Komentář Pavla Mandyse: "Je to velmi vtipné, jiskrné přenesení mytologie mayovek do českého prostředí. Podotýkám, že nejde o žádné veledílo. Je to krátký, ale velmi koncentrovaný komiks."

V sobotu 19. května se odehraje Muzejní noc i v Ostravě. Letos zde otevře své brány veřejnosti od 17 až do pozdních nočních hodin jednatřicet kulturních stánků. Mnohé z nich nechají návštěvníky nahlédnout i do svého tajného zákulisí.

"Zúčastněné organizace během festivalu nabídnou bohatý doprovodný program od koncertů přes filmové projekce a taneční vystoupení až po přednášky a workshopy," říká Andrea Węglarzyová, koordinátorka festivalu. Jádro Ostravské muzejní noci 2012 tvoří kulturní stánky, které již mají v Ostravě své renomé. Mezi nováčky se letos představí multižánrové centrum současného umění Cooltour, Divadlo Petra Bezruče, Divadlo loutek Ostrava, Janáčkova filharmonie Ostrava, galerie Jáma 10 a INDUSTRIAL gallery.

V sobotu otevře v Ostravě své brány veřejnosti jednatřicet kulturních stánků.

"Já jsem byla poprvé v Cannes v roce 69. Obvykle byl ten plakát nebo motiv na katalogovou obálku spojený s nějakým jménem nějakého člověka, který byl zrovna v soutěži, já si pamatuju na Kurosawu, ale samozřejmě, většinou to byly plakáty navržené známými výtvarníky," poznamenala umělecká poradkyně MFF Karlovy Vary Eva Zaoralová. 

Do konce sedmdesátých let byly festivalové vizuály výhradně výtvarnými nebo grafickými pracemi. Až v devadesátých letech je vystřídaly slavné scény z filmů, odkazy na jednotlivé tvůrce a fotografie hvězd. Tou vůbec první byla Marlene Dietrich, na plakátu z roku 1992.

Festival však netvoří jen filmy a herecké hvězdy, ale také celková atmosféra, kterou dotvářejí i pouliční umělci. Například francouzský výtvarník, který si říká PAB, už deset let patří ke koloritu festivalu. Na slavné promenádě Croisette dodává hvězdám streetartovou image a často nenápadně kritizuje festivalové pozlátko. 

"Můj poslední plakát je pro mě hodně speciální, začal jsem na něm pracovat v Cannes loni. Poprosil jsem jednoho bezdomovce, aby mi namaloval svůj portrét, který jsem pak dokončil. Je tady i Mickey Mouse, který vůbec nerozumí tomu, co se na festivalu děje. A Mickey Mouse je myš. Dávám věcem jiné významy, například nápis 'star', tedy hvězda, když ho v angličtině obrátíte, znamená krysa," vysvětloval své dílo výtvarník Pierre-André Bourgeois.

Ke svým narozeninám uspořádal festival taky výstavu fotografií hvězd, které se nezapomenutelně zapsaly do dějin světové kinematografie. Zlatou Palmu, kterou navrhl Jean Cocteau, si z Cannes odvážely až od roku 1955. Předcházela jí tzv. Velká cena, která od roku 1939 pocházela vždy z dílny jiného designéra.

Pro zpěváky do 35 let je soutěž možností ke zviditelnění a odrazovým můstkem, který je může dostat do povědomí hudebního světa. "Když vidím, že soutěžících jezdí čím dál víc, myslím, že tu takový druh soutěží chybí. Ve Žďáru se potkají pěvci. Zahraniční účastníci výrazně převyšují účast Čechů a Slováků," řekl barytonista, žďárský rodák Jakub Pustina, který je garantem soutěže.

První soutěžní kolo se odehrálo v pátek, druhé v sobotu. "V prvním kole budou soutěžící zpívat jednu operní árii z výběru, který jim nabídneme. Ve druhém kole má každý soutěžící, který postoupí, dvě árie," uvedl Pustina. V odborné porotě zasedli uznávaní operní pěvci Peter Dvorský a Gabriela Beňačková, ale také šéf opery Národního divadla Rok Rappl, dirigent Rudolf Geri a ředitel umělecké agentury ArcoDiva Jiří Štilec. Soutěž je volně přístupná veřejnosti.

"Mladí umělci se navzájem poznávají, oni poslouchají interpretaci toho druhého a učí se novým věcem, některé věci si mají možnost vzít za příklad. Tím je tato soutěž přínosná," prohlásil Peter Dvorský. Dirigent, hudební skladatel a porotce soutěže Rudolf Geri se k němu přidal, když apeloval na zachování této tradice, neboť podle něj jsou v dnešní době podobné počiny výjimečné.

Jedenáct nejlepších pěvců vystoupí na koncertě vítězů v neděli v prostorách žďárského zámku. Další koncerty budou následovat v příštím týdnu. Od pondělí do pátku se vítězní pěvci představí publiku v Polné, Jihlavě, Telči, Velkém Meziříčí a Humpolci.

Rámec inscenace, pojaté jako scénická báseň osamělého intelektuála ve městě plném lidí, je tvořen ústavem pro choromyslné delikventy v nemocnici Svaté Alžběty ve Washingtonu, kde strávil Ezra Pound po válce třináct let. V inscenaci se dále objeví Igor Chmela, Natálie Řehořová, Petr Čtvrtníček, Leoš Noha, Ladislav Hampl a Ivan Voříšek. Nejbližší reprízy budou 24. a 30. května.

Americký básník a spisovatel Ezra Pound (1885-1972) chtěl ve svých Cantos stvořit nový epos lidstva a "napsat ráj". Zabýval se ekonomickými teoriemi a silou peněz, nepokrytě se vyjadřoval k lichvě a lidské chamtivosti. Většinu života prožil v Paříži a v Londýně a v Itálii. V průběhu 2. světové války podporoval Mussoliniho režim a v Radio Roma propagoval fašismus. Při osvobozování Itálie byl zajat, převezen do USA a obviněn z vlastizrady. Několik měsíců byl vězněn v kleci na přímém slunci s knihou Konfucia, kterou četl stále dokola, aby přežil.

Koncert byl vyprodaný dlouho dopředu, stejně jako závěrečné představení, na němž 8. června v Domě kultury města Ostravy Symfonický orchestr Českého rozhlasu s dirigentem Zdeňkem Mácalem a houslistkou Sophií Jaffé zahrají například Smetanovu symfonickou báseň Vltava z cyklu Má vlast.

"Zájem o letošní festival je moc pěkný. Vyprodaný je také 31. května koncert České filharmonie s klavíristou Rudolfem Buchbinderem, určitě bude brzy vyprodán i koncert Janáčkovy filharmonie s violoncellistou Jiřím Bártou 24. května," řekl ředitel festivalu Jaromír Javůrek.

Prostředí přestavěného plynojemu, kde se konal zahajovací koncert festivalu, je podle ředitele mimořádné. "Zvenku to je ještě staveniště, ale když vstoupíte dovnitř, tak je to ohromné. Jsem strašně rád, že to v Ostravě máme," řekl Javůrek. Uvedl, že na podzim se diváci mohou v nové aule těšit na koncert písničkáře Jaromíra Nohavici s Janáčkovou filharmonií. "Jestli všechno dobře dopadne, tak tam také nabídneme Ostravanům velký adventní koncert s krásnými vánočními melodiemi. Na příští rok tam už plánujeme akcí víc," řekl Javůrek.

Festival Janáčkův máj letos nabídne dvě desítky koncertů v Ostravě i několika dalších místech Moravskoslezského kraje. Jazzový podvečer se například uskuteční v Hornickém muzeu v Ostravě-Petřkovicích, v Národním domě ve Frýdku-Místku uslyší diváci koncert Evropské hudební baroko, v chrámu sv. Mikuláše v Ludgeřovicích na Opavsku zazní varhanní recitál.

Nové představení Jižák, město snů se snaží reflektovat dojmy ze života pražského sídliště. Organizátoři pro svůj projekt sháněli mladistvé dobrovolníky z řad street tanečníků, hudebníků a z podobných zájmových kruhů. Zájemci by však měli mít své kořeny právě v Jižním Městě.   

Divadlo Šnek vyroste hned u opatovického metra, kde zůstane coby provizorium devět dní. Divadelní scéna si za cíl klade víc komunikovat s běžnými tamními občany, a pokud možno je co nejvíc angažovat do projektu Street Artu. Tvůrci jsou totiž toho názoru, že je nesmírně důležité zajímat se o vývoj místa, kde žijeme. Mezi to samozřejmě patří i znalost toho, co se děje kolem.   

Podle organizátorů je vztah k místu, kde trávíme svůj čas "základním předpokladem kulturní sounáležitosti". Městské zázemí pak formuje i náš další život, chování a názory. Mimo jiné prý třídí i náš vkus. 

Opatovické sídliště podle Davida Kašpara stálo u zrodu hip hopové a graffiti scény. "Subkultury a alternativní podhoubí tu žijí více než kdekoliv jinde. Je to místo, které má specifickou kulturu. A právě o kultuře místa je letošní festival Street For Art, na němž bude mít hra premiéru," řekl Kašpar. 

Street For Art by také rád zjistil, co konkrétně si obyvatelé sídlišť o svém bydlení myslí, případně jak se na "jižáku" cítí. Dalším úkolem je tedy občany přivést k tomu, aby spolu navzájem sdíleli své dojmy. Součástí programu bude i filmové promítání snímků Panelák je kamarád, Panelstory či Srdečný pozdrav ze zeměkoule.  Dále proběhne např. diskuze o zbudování divadla na pražském Opatově. 

Festival Street For Art 2012 začal včera a končí 26. května. Akce se koná již popáté.