Řidič autobusu Jiří Hanzelka zjistil technickou závadu během jízdy, když se ze zadní části vozu začalo čoudit. Autobus byl v tu dobu plný lidí. "Po bezpečném vystoupení cestujících jsem šel dozadu s hasičákem, to už se ale všechno vznítilo a šlo to ráz na ráz," řekl ČT. Škoda na vozidle se odhaduje na 1,5 milionu korun.

• Na R10 shořel linkový autobus

Násilí řidičů je podle psychologů obrazem rostoucího násilí ve společnosti. "Totéž se projevuje i na silnici, kde je agresivita umocněna větší anonymitou. Problém je, že to lidem zatím prochází," upozornil dopravní expert Robert Šťastný.

Za upozornění rána obuškem

K prvnímu zmíněnému případu došlo v pátek odpoledne v Holešovicích. "Osmadvacetiletý muž řídil vozidlo v protisměru, ale když na něj upozornil světelným znamením protijedoucí dvaašedesátiletý řidič, mladý muž vyskočil ze svého vozidla a začal protijedoucího řidiče fyzicky a slovně napadat," uvedla mluvčí Jana Rösslerová.

Podle ní pak mladík vytáhl teleskopický obušek a udeřil řidiče do spánkové oblasti. Staršímu muži se podařilo ujet a případ ohlásil policii. Zadržený byl obviněn z těžkého ublížení na zdraví a výtržnictví, hrozí mu až deset let odnětí svobody.

Motorkáři poničili mercedes a napadli řidiče

Druhý případ, kdy motorkáři napadli řidiče auta, se stal dnes odpoledne na silnici mezi městem Dubá a obcí Jestřebí. Osmatřicetiletý řidič se chtěl v koloně vyhnout díře, z řady aut proto vybočil. V tu chvíli se jej ale snažil předjet muž na černé motorce.

"Jeho vyhýbací manévr pochopil jako schválnost a domníval se, že mu řidič mercedesu vědomě brání v předjetí," konstatovala policejní mluvčí Ivana Baláková. Motorkáři řidiče mercedesu nutili zastavit, poničili mu vůz a napadli jej. Nikdo z dalších motoristů, kteří scénu viděli, posádce auta nepomohl.

• Reportáž Evy Davidové
• Události, komentáře o agresivních řidičích

Nejznámější případy: Lacina a Trpišovský

Luboš Lacina loni na dálnici D1 najel na pomaleji jedoucí auto a vytlačil je ze silnice. Mazda se několikrát přetočila a dopadla na střechu. Její posádka z hrozivé nehody vyvázla bez větších následků, Lacinu soud poslal na pět let do vězení.

Obvinění si kvůli údajné agresivní jízdě vyslechl i Aleš Trpišovský. Ten podle policie ve dvou případech předjel pomalejší auta zprava, opět se před ně zařadil a prudce brzdil. Tím donutil řidiče zastavit. V jednom případě řidič pomalejšího vozu nestačil zabrzdit a havaroval.

Statistiky srovnávající prvních pět měsíců v letech 2008–2011 ukazují zajímavý obrázek: Zatímco celkový počet nehod klesá, přibývá řidičů, kteří usnou za volantem. Do letošního května tak jenom na dálnici D1 kvůli nedostatku spánku řidičů bouralo 29 osobních aut, 15 nákladních a jeden autobus.

Tento počet přitom může být značně podhodnocen. Experti totiž upozorňují, že mnoho řidičů spánek jako důvod nehody nepřiznají. "Dá se mluvit o špičce ledovce," dodává Jaroslav Hořín, který spolupracuje s Centrem úrazové prevence na lékařské fakultě UK.

• Statistika nehod: leden - květen 2011 http://images7.ct24.cz/images/140x78/28/2705/270462.jpg autor: ČT24, zdroj: ČT24
• Statistika nehod: leden - květen 2011 http://images7.ct24.cz/images/140x78/28/2705/270463.jpg autor: ČT24, zdroj: ČT24
• Riziková skupina ospalých řidičů http://images7.ct24.cz/images/140x78/28/2705/270464.jpg autor: ČT24, zdroj: ČT24
• Bezpečnostní systém proti spánku http://images7.ct24.cz/images/140x78/28/2705/270465.jpg autor: ČT24, zdroj: ČT24

Podle policistů spánkovou deprivací za volantem trpí hlavně mladí řidiči v brzkých ranních hodinách, kteří se vracejí z nočních večírků, a potom také starší muži, kteří před jízdou oči nezamhouřili více než 16 hodin. Dlouhá a jednotvárná cesta po dálnici často nemusí být jediným impulzem ke spánku, k únavě podle odborníků dochází i ve městech a na silnicích nižších tříd.

Bezpečnostní systémy řidiče probudí a navedou zpět

Někteří řidiči si nebezpečí snění za jízdy uvědomují, a proto si do aut nechávají instalovat různé bezpečnostní systémy. Jeden z nich například pomocí kamery sleduje jízdní pruh, ve kterém automobil jede, a když z něj náhle vybočí, systém upozorní řidiče rozvibrováním volantu. Navíc, po vyjetí z pruhů systém dokáže auto navést zpět do původní pozice.

Systém se automaticky aktivuje po překročení rychlosti 65 km/h. Řidiči se však nemusí bát, že by se zapnutou "protispánkovou" funkcí nemohli předjíždět, stačí včas zapnout blinkr. Bezpečnostní systém rovněž sleduje intenzitu únavy, a pokud ta dosáhne vrcholu na šestistupňové škále, řidič je upozorněn, aby zastavil a odpočinul si.

Ještě před několika lety byly tyto inteligentní systémy k dostání pouze v luxusních vozech s nejlepším vybavením, poslední dobou se však postupně dostávají i do aut nižší střední třídy. Automobilky zejména jednodušší varianty systémů nabízejí v rámci balíčků. Bezpečnostní systém proti spánku si tak lze pořídit již za 15 tisíc korun.

"Kdyby měl tento systém během životnosti auta přijít ke slovu jenom jednou a zachránit lidské životy, tak je k nezaplacení," myslí si šéfredaktor časopisu Auto7 Jan Blažek. Odborníci přesto upozorňují: Žádný systém není stoprocentní. Každý řidič, který se cítí unavený, by měl okamžitě zastavit, protáhnout se a až poté pokračovat v jízdě.

• Reportáž Richarda Samka

"Nehoda se stala kvůli technické závadě na tažném zařízení, proto se přívěs během jízdy utrhl," řekl ČT i policii dvaatřicetiletý řidič kamionu. Řidič převážel z Topolné na Uherskohradišťsku takzvané unimobuňky do Holandska.

K odklízení následků nehody, která se stala o půl páté ráno, byl přivolán i jeřáb. Překládal obytné buňky do jiného kamionu a ten je odvezl. Kvůli práci na silnici byl až do desáté hodiny uzavřen pravý jízdní pruh. Na místě vznikaly kolony, proto policisté řídili dopravu.

"Výši škody policisté předběžně vyčíslili na 380 tisíc korun, dvě stě tisíc je odhadovaná škoda na rodinném domu," popsal mluvčí policie Aleš Mergenthal. Při jeho opravě bude nutné konzultovat poškození i se statikem, je tedy možné, že škoda ještě vzroste. Devětatřicetiletý majitel domu nehodu nechtěl komentovat.

• Dvaatřicetiletý řidič o nehodě kamionu ve Starém Městě

Nový úsek Hulín–Říkovice je dlouhý zhruba sedm kilometrů, celá stavba od Kroměříže do Říkovic měří přes jedenáct kilometrů. Ačkoli je nová část delší, stavebně byla méně náročná. Její součástí není žádná mimoúrovňová křižovatka, naopak kratší úsek Kroměříž–Hulín má hned tři včetně tzv. Moravské křižovatky, kde dálnice D1 dosud končila, nadále na ni bude odbočovat otrokovická rychlostní silnice R55. Délka dálnice se tak prodloužila na 346 provozovaných kilometrů. Součástí kompletní stavby od Kroměříže až do Říkovic je šestnáct dalších mostů, šest přeložek silnic nižších tříd a desítky přeložek inženýrských sítí.

• Reportáž Josefa Kvasničky a Evy Knajblové

Takzvaná Moravská křižovatka v Hulíně, která je největší tuzemskou mimoúrovňovou křižovatkou, nyní obslouží směry D1 na Brno a Prahu, D1 na Ostravu a Polsko, rychlostní komunikace R55 na Zlín a Břeclav a po dokončení směru R49 i na Zlín a Slovensko.

Celou stavbu zdrželo počasí. Úsek Hulín–Říkovice však byl deštěm a záplavami postižen výrazněji než zbytek stavby, proto se ŘSD rozhodlo jeho dokončení pozdržet a před koncem loňského roku otevřelo pouze kratší část, která však s navazujícím úsekem R55 umožnila napojit Zlín na dálniční síť.

• 24. 05. 2011 D1 v superkoncepci chybí, přesto se rýsuje její dostavba
• 03. 12. 2010 Zlín se dočkal dálničního spojení

Trať z Prahy přes Karlštejn do Berouna je ve špatném stavu. Shodují se na tom cestující, dopravci i Správa železniční dopravní cesty, která chce dráhu během výluky dostat z nejhoršího. Otevřena bude vždy jenom jedna ze dvou kolejí. Protože je na dráze intenzivní osobní i nákladní doprava, bude provoz řady vlaků omezen.

Rychlíky na lince Praha–Plzeň pojedou z Prahy-hlavního nádraží většinou o osm minut dříve (místo v celou hodinu a deset minut pojedou už dvě minuty po celé), v opačném směru přijedou o 13 minut později. Rychlíky, které z Prahy obvykle odjíždějí v 6:10 a 7:10, pojedou o čtvrt hodiny dříve, protože je ČD odkloní na druhou trať, která vede z Prahy do Berouna přes Loděnici.

Všechny rychlíky linky Praha–Zdice–České Budějovice budou z Prahy až do Březnice nahrazeny autobusovou dopravou. Na jejich trase je i další výluka, autobusy objedou obě omezení.

V jiné časové poloze pojede část osobních vlaků (linka PID S7). Z pražského hlavního nádraží na Beroun, resp. Radotín budou některé spoje odjíždět o osm minut dříve než obvykle (sedm a 37 minut po celé místo ve čtvrt a ve tři čtvrtě), jízdní doba do Berouna bude delší. Až do Berouna ale pojedou osobní vlaky jenom jednou za hodinu, jindy budou končit už v Radotíně. Z Berouna potom pojedou regionální vlaky na Prahu obvykle deset minut po celé hodině. Zcela zrušen a nahrazen autobusem bude jeden ranní spoj z Prahy do Dobřichovic.

Výluka na hlavní trati bude mít vliv i na provoz na trati Zadní Třebaň–Liteň–Lochovice. Protože budou vlaky od Prahy a Berouna přijíždět v jiných časech než obvykle, změní se odjezdy návazných spojů. Kvůli bezproblematickému vedení odkloněných rychlíků přes Rudnou a Loděnici se změní jízdní řád regionálních vlaků i na této trati – tři spoje budou mezi Nučicemi nahrazeny autobusem, další dva vlaky zruší dráhy bez náhrady.

• 25. 02. 2011 Prokletá berounská trať – poruchy, nehody, přetížení

Za prvních pět měsíců zavinilo nehodu 652 cyklistů. Navíc 178 jich při tom bylo opilých. Jev, který v Česku v posledních třech letech nabírá na obrátkách. Jedním z posledních případů je třiaosmdesátiletý muž z Chomutova, který když vjížděl na silnici, narazil přímo do projíždějícího auta. V nemocnici na následky zranění zemřel.

Alkohol v krvi způsobuje v mnoha případech popíjení piva ve stáncích, které jsou paradoxně umístěny přímo na cyklostezkách. "Vím, že by se to na cyklostezkách nemělo, ale říkám si jedno pivo mě nemůže zase zabít. Tady jde o to, když třeba někoho srazím, tak jsem v průšvihu," konstatuje náhodný cyklista. 

Opilému cyklistovi nyní hrozí pokuta deset až dvacet tisíc korun. Na zvyšující se počet nehod, které zaviní cyklisti, teď BESIP reaguje vydáním desatera bezpečnostních pravidel. Malou brožurku budou moc vozit přímo na kole a dostanou ji i řidiči aut. Vždy jim má připomenout nebezpečné situace. Především má ukázat to, že pokud jsou pod vlivem alkoholu a návykových látek, tak se nemohou zcela soustředit na jízdu.

• Reportáž Richarda Samka

"K napadení průvodčího došlo například v závěru června mezi Lovosicemi a Roudnicí nad Labem. Cestující bez platné jízdenky udeřil našeho zaměstnance do hlavy, ten potom musel vyhledat lékařskou službu a od té doby je v pracovní neschopnosti," líčí jeden z posledních případů mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.

Policie nárůst útoků ve vlacích potvrzuje

"Nejvíce těchto případů mají na svědomí lidé s alkoholem v krvi nebo osoby, které jsou pod vlivem drog," konstatuje mluvčí Policejního prezidia Dagmar Bednarčíková. Petr Šťáhlavský ji doplňuje: "Jsou zhruba tři regiony, ve kterých k útokům dochází nejčastěji. Jedná se o Středočeský kraj, Jihomoravský kraj a Ústecko."

Narůstá taky počet situací, kdy policie nebo bezpečnostní agentura asistuje při vyloučení agresivních nebo podnapilých lidí z vlaku – měsíčně je takových případů zhruba třicet. "Ročně provedeme přes 1 200 doprovodů vlaků. Asistujeme jak při kontrole jízdních dokladů, tak právě při vylučování z přepravy. Loni bylo takových případů asi tři sta třicet," uvádí policejní mluvčí.

Víc je nejen útoků od cestujících, ale taky krádeží na kolejích. Ročně jich lidé policii ohlásí skoro tři tisíce. "Celková majetková trestná činnost ve vlacích narostla v loňském roce o dvanáct procent," vypočítává Dagmar Bednarčíková s tím, že policistům se daří objasňovat asi čtvrtinu případů.

České dráhy chtějí řešit horšící se situaci najmutím jedné bezpečnostní agentury pro celou republiku. Vybírají ji v tendru. Ročně by od nich v budoucnu měla firma dostávat až 80 milionů korun.

• Reportáž Luboše Rosího

"Těch příkladů je opravdu hodně. Třeba na trati Praha Mladá Boleslav je to dost špatné, na sousední trati do Mělníka úplně hrozné a stejně katastrofálně to vypadá na cestě z Prahy do Dobříše," vypočítává Kraus krizová místa.

Poznatky svých posádek České dráhy potvrzují

• Reportáž Luboše Rosího

Největší riziko podle nich nastává před přejezdy: "Když jsou zhoršené rozhledové podmínky, tak samozřejmě hrozí na přejezdech havárie. Kromě toho znamená přerostlá vegetace taky ideální podmínky pro sebevrahy, kteří třeba nečekaně vyskočí z křoviny před jedoucí vlak a strojvedoucí je bez šance zareagovat," podotýká mluvčí drah Petr Šťáhlavský.

Problém navíc může vzniknout také tím, když vlak při jízdě naráží do stromů, zasahujících nad koleje. Nejvýrazněji to před několika dny poznal strojvedoucí vlaku právě u Mladé Boleslavi – po nárazu větve se roztříštilo sklo v jeho kabině a střet zdemoloval celou přední část lokomotivy. Jen se štěstím železničář vyvázl bez zranění. "Pokud větve mlátí do hnacích vozidel, tak to nebezpečí vysklení předního okna nebo i bočních oken je veliké. A hrozí i úrazy cestujících, kteří se třeba při jízdě vykloní z oken," varuje strojvedoucí Roman Kraus.

Prořezávání tratí nelze stihnout, tvrdí SŽDC

Správce železnic (SŽDC) se teď brání tím, že prořezávání tratí nestíhá. "Přednostně vyřezáváme právě železniční přejezdy, tak aby byly dodrženy rozhledové poměry. Ne všude se to ale dá stihnout hned," uvádí mluvčí podniku Pavel Halla. Podle něj se na údržbě taky projevuje šetření – zatímco v předchozích letech dostávali správci tratí od státu vždy přes osm miliard korun, letos inkasovali o miliardu méně. "Teď nasazujeme do terénu přibližně 1 500 vlastních zaměstnanců a další prořezy provádíme pomocí externích firem anebo i za pomoci naší hasičské záchranné služby. Přesto nestíháme," konstatuje Halla a doplňuje, že zaměstnancům SŽDC taky částečně komplikuje situaci legislativa, která nedává železničářům při průřezech stejné pravomoci, jaké mají například energetici. Ti totiž mohou dřeviny, které překážejí, vyřezávat ve všech případech a na všech místech okamžitě a bez dalších povolení.

"Těch příkladů je opravdu hodně. Třeba na trati Praha Mladá Boleslav je to dost špatné, na sousední trati do Mělníka úplně hrozné a stejně katastrofálně to vypadá na cestě z Prahy do Dobříše," vypočítává Kraus krizová místa.

Poznatky svých posádek České dráhy potvrzují

• Reportáž Luboše Rosího

Největší riziko podle nich nastává před přejezdy: "Když jsou zhoršené rozhledové podmínky, tak samozřejmě hrozí na přejezdech havárie. Kromě toho znamená přerostlá vegetace taky ideální podmínky pro sebevrahy, kteří třeba nečekaně vyskočí z křoviny před jedoucí vlak a strojvedoucí je bez šance zareagovat," podotýká mluvčí drah Petr Šťáhlavský.

Problém navíc může vzniknout také tím, když vlak při jízdě naráží do stromů, zasahujících nad koleje. Nejvýrazněji to před několika dny poznal strojvedoucí vlaku právě u Mladé Boleslavi – po nárazu větve se roztříštilo sklo v jeho kabině a střet zdemoloval celou přední část lokomotivy. Jen se štěstím železničář vyvázl bez zranění. "Pokud větve mlátí do hnacích vozidel, tak to nebezpečí vysklení předního okna nebo i bočních oken je veliké. A hrozí i úrazy cestujících, kteří se třeba při jízdě vykloní z oken," varuje strojvedoucí Roman Kraus.

Prořezávání tratí nelze stihnout, tvrdí SŽDC

Správce železnic (SŽDC) se teď brání tím, že prořezávání tratí nestíhá. "Přednostně vyřezáváme právě železniční přejezdy, tak aby byly dodrženy rozhledové poměry. Ne všude se to ale dá stihnout hned," uvádí mluvčí podniku Pavel Halla. Podle něj se na údržbě taky projevuje šetření – zatímco v předchozích letech dostávali správci tratí od státu vždy přes osm miliard korun, letos inkasovali o miliardu méně. "Teď nasazujeme do terénu přibližně 1 500 vlastních zaměstnanců a další prořezy provádíme pomocí externích firem anebo i za pomoci naší hasičské záchranné služby. Přesto nestíháme," konstatuje Halla a doplňuje, že zaměstnancům SŽDC taky částečně komplikuje situaci legislativa, která nedává železničářům při průřezech stejné pravomoci, jaké mají například energetici. Ti totiž mohou dřeviny, které překážejí, vyřezávat ve všech případech a na všech místech okamžitě a bez dalších povolení.