Vietnam sice leží v tropech, jeho podnebí se ale jednoduše nedá označit jako tropické. Důvod je zřejmý - protáhlý tvar země. Na jihu ji protíná 8. rovnoběžka a sever leží v blízkosti obratníku Raka. Jih Vietnamu je proto tropický, sever už ale zasahuje do subtropického pásma a v zimě není v tamních horách výjimkou ani mráz.

Vietnamské počasí do značné míry určují monzuny. Zimní fouká od severovýchodu, z poměrně prochlazené pevniny Číny. Kvůli tomu je docela studený a na sever země přináší od října do března období nižších teplot. Ty se tou dobou pohybují jen kolem 20 stupňů přes den, a to jsme na úrovni jižního Egypta! V noci bývá 11 až 15 stupňů. V horách, které dosahují až tříkilometrové výšky, není výjimkou ani mírný mráz.

A právě proto je nejlepší vyrazit do Vietnamu před letním obdobím dešťů, tedy v dubnu nebo v květnu. Tou dobou v zemi nebývá takové dusno, jako třeba v létě, a je to tedy ideální období, pro návštěvy památek i pro to, abyste si dosyta užili třeba i Jihočínské moře. A co vlastně byste neměli ve Vietnamu opominout navštívit?

Hanoj – město mrakodrapů a jezer

Turisty do Vietnamu láká příroda i moderní rušná velkoměsta. Na severu Vietnamu na březích Rudé řeky leží hlavní město Vietnamu – Hanoj. Historie vietnamské metropole sahá do začátku 11. století. Mezi nejvýznamnější památky, které tu mohou lidé navštívit, patří Chrám literatury a buddhistický chrám známý jako Pagoda na jednom sloupu. Obě pocházejí z 11. století. Francouzské koloniální období obohatilo město o honosné stavby hanojské opery, národní banky, prezidentského paláce, hotelu Metropole a katedrály svatého Josefa.

Jedinečnou atmosféru Hanoje dnes utváří nejen historické budovy, ale i moderní mrakodrapy. Na Hanoj můžete shlédnout z nejvyšší budovy ve Vietnamu, kterou je mrakodrap Keangnam Hanoi Landmark Tower. Hanoj lze bez nadsázky považovat také za město jezer. V centru města leží jezero Hoan Kiem - Jezero meče - v jehož středu na malém ostrůvku trůní Želví věž.

Bondova zátoka a domov ohrožených zvířat

Vietnam je také zemí přírodních krás. Na severu země stojí za návštěvu například Národní park Cuc Phuong, domov kriticky ohrožených druhů gibbonů i další vzácné zvěře. A víte, že přírodní krásy lákají do Vietnamu i filmaře? Zátoka Ha Long, zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, se objevila i v bondovce Zítřek nikdy neumírá. Není divu, zátoka je nesmírně fotogenická. Vápencové skály v ní vytvářejí rozličné ostrůvky a jeskyně.

Vietnam láká i milovníky pláží, slunění a koupání. Voda se na koupání hodí po většinu roku. Na severu sice v zimě může klesnout její teplota ke dvacítce, jinak se ale pohybuje celoročně nejčastěji mezi 25 až 30 stupni.

Přímořskému letovisku Kep v Kambodži se říká St. Tropez jihovýchodní Asie. Kep působí jako úkryt před městským ruchem. Většina z téměř tisíce vil, které tu byly postaveny, zchátrala a zbyly z nich jen holé zdi. Dnes ale některé zažívají obnovu a nachází také nové využití. Slouží pro ubytování turistů. Kep se tak stalo vyhledávaným letoviskem pro návštěvníky, kteří hledají klid i trochu luxusu.

"Je to úžasné místo se spoustou přírodní energie a jednoduchostí. Neexistují tu žádné nákupní centra, bary, noční kluby. Pro rodiny to znamená, že tu můžou strávit velmi příjemnou dovolenou," říká Stephane Arrii, manažer hotelu Villa Romonea. Ubytování tu ale není pro každého. Týdenní dovolená ve Ville Romonea vyjde asi na necelých třicet tisíc korun.

Turisté si tento způsob ubytování chválí. "Je to opravdu velká vila se zvláštním stylem. Má pěkný výhled na Thajský záliv. Je tu vše, co potřebujete k relaxaci a k odpočinku," chválí hotel v Kepu belgický turista David Konenberg.

Nové prostory rozšířily nabídku o dílny kloboučníka a kožešníka, zlatníka, zedníka, kominíka, kamnáře či o zaniklá řemesla hřebenáře nebo slaměnkáře. Hřebenář vyráběl hřebeny z kravských rohů, slaměnkář pletl ze slámy koše, ošatky, nádoby i boty. Nová je vesnická malotřídka z roku 1929, ukázka vývoje motorových pil, ambulance zubaře nebo takzvaná americká kuchyně z roku 1935, kterou používaly profesionální hospodyně a kuchařky v měšťanských domech. "Kuchyně je skládací a zamykací, takže po skončení práce se složila a nebylo nic vidět," řekl Martin Volf.

Zajímavostí je podle jeho otce Rudolfa v kloboučnické dílně ukázka netradiční pokrývky hlavy, jež se na Postřekovsku vyráběly z houby choroše, když rodina neměla na jinou čepici peníze. "Choroš se postupně namáčel a rozklepával na tenkou vrstvu, ze které se dělaly čepice. "Prý se dobře nosila, sála pot a poměrně dlouho i vydržela," řekl Volf.

V muzeu jsou dvě kompletní stomatologické ordinace - jedna patřila dentistovi a jedna zubaři. "Dentista byl vyučený a nemohl provádět některé výkony, zubař byl vystudovaný lékař s širším záběrem," popsal Martin Volf.

I když se prý vždy zařekne, že muzeum už nebude rozšiřovat, za dva roky je vše jinak. Nejnovější přístavba má hodnotu asi milion korun, veškeré stavební práce si rodina udělala vlastními silami. "Plánů do budoucna je vždycky hodně. Postavíme expozici a zároveň tam jsou připravené dveře - kdyby náhodou," dodal majitel muzea. V depozitáři má rodina ještě spoustu věcí, do expozice jdou ale jen dílny plně vybavené, v nichž by se dalo hned začít pracovat. "Podle mě je reálná hranice dát dohromady celkem kolem 80 řemesel," uzavřel Volf.

Věci z počátků českého horolezectví, například lana, skoby, úvazky nebo boty jsou často unikátní exponáty. Výstava ukazuje i pokrok, který ve sportu nastal, třeba ve srovnání s vybavením horolezců první republiky. "Máme tady například silné kroucené konopné lano, které je velmi silné, ale příliš nevydrželo. Obyčejná hasičská karabina, flanelka, doma vyráběné pomůcky. Stan, který byl na Hindúkuši, pak se podíval do Himaláje," vysvětluje znalec historie horolezectví Vladimír Procházka.

Podobná výstava je první v historii. Muzeu doposud chyběly exponáty, teď chystá stálou expozici. "Pro nás ta výstava byla mimořádně náročná v tom, že jsme opravdu všechny věci a všechny informace museli sehnat odjinud," uvedla kurátorka výstavy Alžběta Kulíšková a její kolega z Muzea Českého ráje, kurátor výstavy David Marek doplnil: "Expozice horolezectví v republice nejsou, jsou jen některé plány. My bychom mohli něco takového zřídit."

Kamarádství a vztah k regionu vystřídala touha po sportovních výkonech, tvrdí pamětníci. Skály pod náporem lezců trpí. Na druhou stranu horolezci regionu na brigádách také pomáhají. "Je tam stále vztah k regionu, ke skalám. A jsou to vlastně kolikrát oni, kteří přijdou, že někde hnízdí ptáci, a podobně," potvrdil zástupce vedoucího Správy CHKO Český ráj Aleš Hoření a předseda vrcholové komise pro Hruboskalsko Radek Meier dodal: "Dřív bylo lezců mnohem míň, dnes je těch lidí nesrovnatelně větší množství."

Ne každý se dostane na vrchol, ale návštěvníci turnovského muzea se mohou do vrcholové knížky zapsat až do konce září.

Letní dovolenou má letos v plánu 45 procent lidí, 46 procent uvedlo, že se na letní dovolenou nechystají, devět procent se ještě nerozhodlo. Z dotázaných, kteří už se pro dovolenou rozhodli, si na ni 40 procent vyčlenilo týden, téměř padesát procent si naplánovalo dva týdny. Tři a více týdnů si dopřeje jen osm procent lidí.

Většina chce dovolenou strávit v zahraničí, tuto možnost uvedlo 53 procent účastníků průzkumu. Nejčastěji zamýšlejí odjet do některé evropské země, šest procent míří mimo Evropu. Celkem 43 procent lidí se bude rekreovat v Česku, čtyři procenta se zatím nerozhodla.

Agentura se také zajímala, jakou částku chtějí lidé za dovolenou utratit. Největší podíl uvedl, že za rekreaci dá 5 000 až 10 000 korun, tuto možnost zvolilo 32 procent, 30 procent si vyčlenilo až 20 000 korun, deset procent bude mít k dispozici až 30 000 korun.

Třetina lidí, kteří plánují letní dovolenou, chce využít služeb cestovních kanceláří, více než polovina z nich má v úmyslu nákup zájezdu na poslední chvíli, takzvaný last minute. Podle agentury bylo loni naopak více těch, kteří kupovali zájezdy s předstihem.

Oficiálním důvodem posunutí termínu jsou podle Wowereita stále problémy s protipožárním zabezpečením. Tisk však upozornil na to, že testy odhalily nefunkčnosti při odbavování zavazadel, při bezpečnostních kontrolách i na dalších místech. Uvažované zprovoznění v srpnu nebo na podzim proto už dříve zpochybňoval. O odkladu zahájení činnosti na jaro 2013 německá média spekulovala už ve středu.

Wowereit dnes výběr nového termínu zdůvodnil mimo jiné nutností dobudovat některé automatické systémy a riziky, která by představovalo spuštění v zimních měsících. "Uděláme ale všechno pro to, abychom letiště přivedli ke zdárnému otevření," slíbil již poněkolikáté berlínský primátor.

Projekt nového letiště, které ponese jméno bývalého západoněmeckého kancléře a exprimátora metropole Willyho Brandta a nahradí obě současná berlínská letiště, provázejí problémy dlouhodobě. Termín jeho otevření se posunul již několikrát.

Obě největší německé aerolinie, Lufthansa a Air Berlin, v předchozích dnech oznámily, že kvůli poslednímu odkladu budou po provozovateli požadovat náhradu škod. Její výši nevyčíslily, šéf Air Berlin Hartmut Mehdorn ale varoval, že "úplně levné to nebude".

Matthias Platzeck, premiér spolkové země Braniborska, dnes navíc upozornil na obrovské škody na image Berlína a jeho okolí, způsobené problémy s dostavbou tohoto vlajkového projektu v regionu.

Nové datum zprovoznění stále nebylo zveřejněno. Jako o možných variantách se zatím hovořilo o počátku srpna nebo o podzimu, po skončení letní turistické sezony. "Otevření v roce 2012 je vyloučené," sdělil však Bildu stavební úřad v Königs Wusterhausenu. Na něj se obrátila letištní společnost se žádostí o povolení výjimek, aby některé automatické provozy mohli dočasně zastávat lidé. Úřad to však zamítl a nařídil, aby letiště bylo v době otevření zcela dokončené.

"Plně automatického provozu nebude možné tak rychle dosáhnout," vysvětlil úřad důvod, proč se podle něj otevření letos už nestihne. Za smysluplný by pokládal start ke konci března 2013 se zahájením letního letového plánu.

Nová mezinárodní letecká křižovatka na jižním okraji Berlína, která ponese jméno bývalého západoněmeckého kancléře a primátora města Willyho Brandta, nahradí obě současná metropolitní letiště Tegel a Schönefeld. Posunutí termínu jejího otevření, oznámené necelý měsíc před chystaným spuštěním provozu, způsobilo značné problémy zejména oběma hlavním německým leteckým společnostem Lufthansa a Air Berlin, které na letní sezonu plánovaly z nového letiště navýšit počet svých spojů.

Letecké společnosti budou požadovat kompenzaci

Ty musí nyní přesunout na zcela vytížený Tegel. Současně tam musí přestěhovat zásoby paliva a náhradní díly, které už začaly skladovat v nových prostorách. To si vyžádá další náklady, kterých především ztrátový Air Berlin nemá nazbyt. "Předpokládáme, že letiště finanční škody způsobené touto chybou převezme. My tyto náklady neponeseme," prohlásil šéf dvojky na německém leteckém trhu Hartmut Mehdorn. Kolik bude Air Berlin po letišti požadovat, sdělit nechtěl. "Úplně levné to ale nebude," dodal.

Přidal se tak k Lufthanse, která finančními požadavky pohrozila už minulý týden. "Na konci pošleme berlínskému letišti velký účet," konstatoval v rozhovoru pro deník Berliner Morgenpost šéf Lufthansy pro osobní dopravu Carsten Spohr. Ani on případnou sumu neupřesnil.

Celkem čtyřiapadesát bezdotykových měřicích přístrojů je poschováváno mezi krápníky a skálami v Kateřinské jeskyni v Moravském krase. Další desítky teploměrů jsou pak ukryty i v Punkevních jeskyních. Pomocí nich hydrometeorologové zaznamenávají, jakým způsobem turisté ovlivňují klima v podzemí. "Každý z nás, kdo jde do jeskyně, tam přináší teplo. Více návštěvníků znamená větší ohřátí vzduchu v jeskyni," uvedl ředitel Českého hydrometeorologického ústavu v Brně Jaroslav Rožnovský.

V jeskyních Moravského krasu je stálá teplota kolem 7 až 8 stupňů Celsia. Změny teploty a pohyby vzduchu odborníci měří přístrojem zvaným sonický anemometr. "Na těch křivkách je krásně vidět, že jakmile se na některém místě zastaví skupina dvaceti lidí, teplota okamžitě poskočí. Jindy jsou křivky rovné. Při průchodu návštěvníků přístroje zaznamenávají zvýšení teploty o 0,7 až 0,8 stupně Celsia," upřesnil Rožnovský.

Krápníkům turistický ruch nesvědčí

Zvýšení teploty se podepisuje i na vlhkosti v jeskyni. To nesvědčí krápníkům, které při změně teploty začnou vysychat, a tím přestávají růst. "Krápníky ztrácí vrstvu vody, kterou musí mít na povrchu," vysvětlil Rožnovský.

Moravský kras navštíví ročně více než 320 tisíc návštěvníků. Nejnavštěvovanější jsou Punkevní jeskyně, kam ročně zavítá až 200 tisíc lidí. Přestože zájem ze strany turistů je zejména přes léto obrovský, jeskyňáři do nich za jeden den mohou pustit pouze omezený počet lidí. "Máme stanovené intervaly mezi vstupy a počty návštěvníků v jednotlivých skupinách," potvrdil vedoucí Správy jeskyní Moravského krasu Jiří Hebelka.

Ještě v devadesátých letech přitom jeskyně za jeden rok navštívilo až půl milionu návštěvníků. "Už tehdy se ty počty začaly postupně redukovat, a to se o těchto dopadech ani nevědělo," dodal Hebelka. O dalším omezení přístupu do jeskyní však správci zatím neuvažují.

Za hranice Čechy lákají hlavně chorvatské pláže. Balkánská země je tradičně nejoblíbenější dovolenkovou destinací. Na druhém místě ale vystřídala Slovensko Itálie. Velký propad zažily státy severní Afriky, které ale letos čekají návrat turistů a lákají na výhodné nabídky.

"Poměr mezi kvalitou služeb a zaplacenou cenou vychází pro klienta velmi výhodně, především v Egyptě nebo v Tunisku. Do obou těchto zemí zaznamenáváme velký návrat. Konkrétně Tunisko má nárůst asi o 140 procent," uvedl Stanislav Zíma, člen představenstva Asociace cestovních kanceláří ČR.

Nejvíc Češi ušetří, když se na dovolenou vypraví do Bulharska nebo Turecka. Za českou tisícikorunu si tam totiž pořídí takové služby, které by je doma stály 1 500. I v dalších zemích vyjde dovolená levněji. Na druhou stranu nejdražší nákupy Češi pořídí ve Francii a Velké Británii, kde za českých 1 000 korun dostanou letos ekvivalent ve výši 720 korun, respektive 650 korun. V nejoblíbenější turistické destinaci, Chorvatsku, si český turista pořídí za tisícikorunu zboží a služby za 1 067 korun.

"Zemí levnějších než Česko z hlediska nákladů během pobytu je několik, kromě již zmiňovaného Turecka a Bulharska je to i Chorvatsko, Maďarsko a Slovensko," podotkl Pavel Sobíšek, analytik UniCredit Bank.

Pro Čechy však meziročně zdražil Egypt, Velká Británie, Slovensko a Itálie. Naopak levněji než loni je vedle Maďarska i například v Chorvatsku, Turecku, Řecku a Španělsku. V celkovém průměru si čeští turisté polepšili. Náklady na jejich dovolenou poklesly o 1,5 procenta, když letos za tisícikorunu koupí zboží a služby za téměř 964 korun.

Češi přitom loni podle UniCredit Bank cestovali nejméně do zahraničí od roku 2006. Své cesty proti předchozímu roku omezili o 1,6 procenta a ve srovnání s rekordním rokem 2008 klesl počet výjezdů o téměř 15 procent. Chorvatsko si upevnilo postavení českými turisty jako nejoblíbenější destinace. Znovuobjevování v loňském roce zaznamenaly Španělsko a Francie. Naopak největší propad zájmu zaznamenal nepokoji zmítaný Egypt. Citelně se také snížil zájem Čechů o dovolenou na Slovensku.